Turistické cíle v okolí obce Dolní Újezd

Rozhledna 559 m n. m., vystavěna r. 1996 sdružením Andrlův chlum. Předcházely ji dvě dřevěné rozhledny: první (1905-1918; Okrašlovací spolek v Ústí n. Orl.) shořela r. 1918. Druhá (1943-1954; Klub českých turistů) zanikla v 60. letech minulého století.

Čtyřpatrový barokní špýchar byl postaven r. 1779 v rámci úprav okolí právě dokončeného rokokového zámku, a to v severní části areálu. V letech 2002-2003 byl rekonstruován a v jeho interiéru zpřístupněna expozice Muzea cyklistiky. Rozlehlé podkroví je využíváno pro společenské a kulturní akce.

Uměle vytesaná pískovcová jeskyňka, zdobena historickými nápisy a plastikou s motivem Narození Ježíše Krista. Autor a pravděpodobné stáří lidové modlitebny nejsou známy.

Pěkně dochované, okrouhlé tvrziště zvané Žižkův stůl nedaleko osady Bílý Kůň. Písemnými prameny není tvrz doložena, ale uvažuje se, že tvrz nechal vystavět podlažický klášter. Do dnešních dnů se dochovalo okrouhlé, tvrziště obehnané bažinatým příkopem.

Ocelodřevěná, 18 metrů vysoká rozhledna z roku 2005 byla postavena sdružením Toulovcovy maštale. Rozhlednu navrhl Ing. Martin Novák (starosta obce Proseč), projekt zpracoval Ing. Antonín Olšina.

Bosenský pavilon postaven r. 1904. Zbudována zdobená okna ve stylu secese. Vchod do pavilonu vybaveny laťovými dvoukřídlovými dveřmi. Bohatě členěná fasáda ozdobená uměleckou štukaturou. Vandalové poničili barevné výplně stěn pavilonu. V pol. 80. let 20. stol. díky místním podnikům provedena nákladná rekonstrukce.

Barokní lovecký zámeček s oborou založen roku 1770. V roce 1827 zámeček změněn na hájovnu a obora zrušena úplně. V druhé pol. 20. stol. sloužil zámek potřebám Východočeských lesů.

Červená věž je posledním pozůstatkem opevnění Nového (nebo také Horního) města z konce 15. století založeného Bohuslavem II. Kostkou z Postupic

Nevýrazné terénní pozůstatky po tvrzi vybudované po r. 1513 jako náhrada za zaniklé starší sídlo písařem Viléma Kostky z Postupic Urbanem. První zmínka je o ní r. 1543. R. 1547 byla ves připojena k brandýskému panství, tím tvrz ztratila charakter panského sídla a už r. 1558 je uváděna jako pustá.

Částečně dochované vodní tvrziště v zahradě domů č. p. 39, 40 a 41. R. 1226 se uvádí Svatoslav z Heřmanic, stížný list českého panstva do Kostnice podepisuje i Vilém z Heřmanic. Od r. 1460 je majitelem Bohuněk z Adršpachu, poté r. 1506 Jan Kostka z Postupic, r. 1513 se uvádí pouze tvrziště.

Kamenná věž ze 13.–14. stol. je jediným pozůstatkem Choceňské brány, která byla součástí městského opevnění a jednou ze tří městských bran. Opakovaně poničena požáry, vždy však opravena. R. 1808 zbořena přední brána, po velkém požáru r. 1844 zbořen průjezd brány a malá věž; opravena jen velká věž.

Pozdně klasicistní jednopatrová budova děkanství pochází z první poloviny 19. stol. Doklad vysoké úrovně kulturního a stavebního vývoje města. Urbanisticky významná poloha. Nárožní rozlehlá budova. Úzký průchod v nároží mezi farou a kostelem uzavírá kulisová brána. Budova zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.