
Město Vrchlabí je branou do našeho nejvyššího pohoří, Krkonoš. Leží na hlavní silnici do jednoho z krkonošských center, Špindlerova mlýna. Dostupné je jak po železnici, tak autobusovou dopravou z celé řady míst v Česku.
Město kromě krkonošského zázemí poskytuje celou řadu turisticky zajímavých míst.
Bývalý klášter Augustiniánů leží v centru historického města. Jsou v něm umístěny expozice Krkonošského muzea. Jedna expozice je „Člověk a hory – stálá expozice o historii osídlení Krkonoš“. Druhá expozice má téma „Kámen a život – stálá ekologická expozice“. Pro veřejnost jsou přístupné v návštěvních hodinách.
K lodi klášterního kostela o čtyřech polích valené klenby s výsečemi přiléhá zúžené presbyterium. Fresky na klenbách, později přemalované, pocházejí od Gottfrieda a Ignaze Tauchmannových. V lodi jsou zobrazeny výjevy z legendy o sv. Augustinovi. Fasády jsou silně převýšené, a proto je průčelí řešeno dvouetážově. Fasádu v přízemí člení do tří částí pilastry, v patře pouze lisenové rámce. Štít v průčelí nahrazuje střední věž s ubíhajícími křídly. Nad středním portálem stěnu prolamuje nika se sochou sv. Augustina. S kostelem kontrastují architektonicky prosté fasády konventu. Dispozice budov je dvoutraktová, s ambitem obíhajícím střední dvůr po všech stranách, tedy i při chrámu. Chodba je klenuta křížově. Klášter stojí na okraji historické části města, severně od zámku. Sestává ze tří patrových křídel a k nim se po jižní straně připojuje kostel. Celý soubor uzavírá obdélný dvůr. K lodi klášterního kostela o čtyřech polích valené klenby s výsečemi přiléhá zúžené presbyterium. Fresky na klenbách, později přemalované, pocházejí od Gottfrieda a Ignaze Tauchmannových. V lodi jsou zobrazeny výjevy z legendy o sv. Augustinovi. Fasády jsou silně převýšené, a proto je průčelí řešeno dvouetážově. Fasádu v přízemí člení do tří částí pilastry, v patře pouze lisenové rámce. Štít v průčelí nahrazuje střední věž s ubíhajícími křídly. Nad středním portálem stěnu prolamuje nika se sochou sv. Augustina. S kostelem kontrastují architektonicky prosté fasády konventu. Dispozice budov je dvoutraktová, s ambitem obíhajícím střední dvůr po všech stranách, tedy i při chrámu. Chodba je klenuta křížově..
Morzinové měli dlouhodobý vztah k poustevnické řeholi sv. Augustina. Klášter v barokním stylu vystavěl rakouský stavitel Matyáš Auer. Základní kámen ke stavbě klášterního kostela sv. Augustina byl položen v roce 1712. Klášter i s kostelem byly dostavěny v roce 1725 a téhož roku byl kostel vysvěcen. V roce 1751 přistavěna dřevěná krytá chodba, přestavěná r.1785, která spojila kostel s městem. V roce 1760 v konventu zřízena lékárna. V roce 1895 konvent i kostel vyhořel. Po požáru byl celý komplex opraven až roku 1904. Ještě za působení Augustiniánů bylo v roce 1883 založeno muzeum, jako muzeum rakouského, po zabrání Sudet fašistickým Německem německého, krkonošského spolku. Základem sbírek se stala knihovna, která byla založena již roku 1881. V padesátých letech 20. století byli Augustiniáni z kláštera odsunuti. V rámci restitucí získal řád Augustiniánů klášter zpět a následně jej prodal Správě KRNAP ve Vrchlabí. Počátkem 21. stol. byl bývalý klášter i klášterní kostel opraveny. V přízemí kláštera a v jeho sklepních prostorách je umístěna ekologická expozice Kámen a život. Výstavní prostory Krkonošského muzea jsou umístěny v klášterním ambitu a v bývalé obytné budově konventu se nachází přírodovědná a historická expozice Krkonošského muzea. Klášterní kostel není běžně přístupný, ale pro svoji výbornou akustiku je využíván jako koncertní síň. Konají se v něm letní nedělní a vánoční koncerty. Prohlídku kostela s průvodcem je možno si dojednat v městském informačním centru..
úterý - neděle 8.00 - 17.00.