
Klášter stojí na okraji historické části města, severně od zámku. Sestává ze tří patrových křídel a k nim se po jižní straně připojuje kostel. Celý soubor uzavírá obdélný dvůr. K lodi klášterního kostela o čtyřech polích valené klenby s výsečemi přiléhá zúžené presbyterium. Fresky na klenbách, později přemalované, pocházejí od Gottfrieda a Ignaze Tauchmannových. V lodi jsou zobrazeny výjevy z legendy o sv. Augustinovi. Fasády jsou silně převýšené, a proto je průčelí řešeno dvouetážově. Fasádu v přízemí člení do tří částí pilastry, v patře pouze lisenové rámce. Štít v průčelí nahrazuje střední věž s ubíhajícími křídly. Nad středním portálem stěnu prolamuje nika se sochou sv. Augustina. S kostelem kontrastují architektonicky prosté fasády konventu. Dispozice budov je dvoutraktová, s ambitem obíhajícím střední dvůr po všech stranách, tedy i při chrámu. Chodba je klenuta křížově. Klášter stojí na okraji… číst dále
Klášter je významnou barokní památkou města. Založil jej v roce 1705 Maxmilián František Felix, hrabě Morzin a po jeho smrti pokračoval ve stavbě jeho bratr Václav. Morzinové měli dlouhodobý vztah k poustevnické řeholi sv. Augustina. Klášter v barokním stylu vystavěl rakouský stavitel Matyáš Auer. Základní kámen ke stavbě klášterního kostela sv. Augustina byl položen v roce 1712. Klášter i s kostelem byly dostavěny v roce 1725 a téhož roku byl kostel vysvěcen. V roce 1751 přistavěna dřevěná krytá chodba, přestavěná r.1785, která spojila kostel s městem. V roce 1760 v konventu zřízena lékárna. V roce 1895 konvent i kostel vyhořel. Po požáru byl celý komplex opraven až roku 1904. Ještě za působení Augustiniánů bylo v roce 1883 založeno muzeum, jako muzeum rakouského, po zabrání Sudet fašistickým Německem německého, krkonošského spolku. Základem sbírek se stala knihovna, která byla založena již roku 1881.… číst dále
Stálé expozice: Člověk a hory - stálá expozice o historii osídlování Krkonoš Kámen a život - stálá ekologická expozice 1.5. - 30.9. úterý - neděle 8.00 - 18.00 1.10. - 30.4. úterý - neděle 8.00 - 17.00
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.