
Uhličitý minerální pramen s mírným obsahem soli a vysokým obsahem lithia se nachází u jižního okraje vsi Suchá Loz, poblíž místního hřiště. Okolí pramene má parkovou úpravu. Pramen má několik jmen, Slatina, Lozanka a Loza. Vyvěrá pod úrovní terénu a je chráněn dřevěným altánem. Polní cestou je možno pokračovat kolem pramene dál na jih do lesů Bílých Karpat.
Poprvé je pramen zmiňován v roce 1580 brněnským městským lékařem a fyzikem Tomášem Jordánem z Klausenburku. Někdy na začátku 20. stol. koupil sousední pozemek pan František Kunovský z Kunovic a začal minerálku prodávat pod názvem Karpatská kyselka. Od roku 1911 byl pramen ve správě firmy Šaratica, ve vesnici byla tehdy i moderní plnírna. Luhačovické lázně si stěžovaly na použití názvu kyselka. Po laboratorním rozboru v Brně pak byla voda z Lozanky označena jako “Přírodní alkalicko-lithiová kyselka”. Ve 20. letech 20. stol. koupil pramen Josef S. Souček. Opět plnil láhve a v roce 1928 založil malé lázně. Minerálka byla prodávaná jako “Ryze přírodní alkalicko-minerální voda ze Suché Loze u Luhačovic”. Proti tomuto označení se opět postavily Luhačovické lázně. Vadilo jim přirovnání k Luhačovicím, ty jsou od pramene vzdáleny 20 km a navíc má jejich voda jiné složení. Panu Součkovi bylo přikázáno reklamu odstranit. Pro podezření ze změny složení a vydatnosti vody bylo v letech 1939 až 1943 žádáno o nové rozbory vody. Změna složení byla potvrzena v roce 1945, načež byly lázně uzavřeny. Pan Souček zmizel a lázně mu byly na základě Benešových dekretů odebrány. Koncem padesátých let byla voda opět plněna do láhví pod názvem Lozanka podnikem Výživa. Po roce 1964 se stal majitelem podnik Pivovary, s.p. Ten o pramen nejevil zájem. Budovy lázní s plnírnou byly nakonec strženy v sedmdesátých letech minulého století a na jejich místě vzniklo hřiště. Dnes je pramen v majetku obce..