
Osvětim, Terezín… často navševujeme tábory – místa úmrtí mnohých – a spojujeme si tato hrůzná místa především s nacistickým terorem. Bohužel, poněkud stranou zůstává teror rudý, na našem území rozpoutaný jen o pár let později.
Komunistický „pracovní“ tábor Vojna – umístěný ve skrytu hald asi 5km jihovýchodně od Příbrami – byl vzhledem k množství zachovalých autentických objektů z doby komunistické perzekuce zrekonstruován za účelem zřízení jednotného památníku za všechy lágry tehdejšího Československa. Toto pietní místo – právem prohlášené za národní památku – usiluje o udržení povědomí o krutostech režimu (současné parlamentní strany) mezi mladšími generacemi. Bohatost a naléhavost zbudované expozice zarazí i člověka všech obecných skutečností o problematice znalého.
Národ, který zapoměl svojí historii je odsouzen si ji prožít znova.
Pojmenování získal podle nedalekého vrcholu, který se nad moře vypíná pro místo příznačných 666 metrů. Po odsunu německých zajatců na přelomu 40. a 50. let byla volná, a tolik potřebná pracovní místa – často bez soudu – zaplněna tzv. „chovanci“. Zatímco vytěžený uran pomalu mizel na východě, počet obyvatel lágru rostl. K 3. 3. 1950 zde žilo 530, za 14 měsíců již 761 vězňů; 1. 3. 1953 – 964, 1. 7. 1956 – 1517…
Roku 1951 byl tábor nucených prací Vojna přebudován v Nápravně pracovní tábor Vojna (dobové značení NPT - U). Skladba „trestných činů“ vězňů mluvila za vše: „pokus o nedovolené opuštění republiky, podvracení lidově demokratického zřízení…“. V rámci uvolňování atmosféry začátkem 60. let byl tábor k 1.6. 1961 zrušen. Nadále jej využívala armáda. Až 16.6. 1999 vláda ČR usnesením č. 609 rozhodla o zbudování současného památníku ze zachovalých objektů (velitelství, korekce, „bunkr“ – podzemni samotka, ošetřovna…) spolu s umístěním tématické expozice. V lednu 2001 byl areál vyhlášen kulturní památkou. Památník je součástí Hornického muzea Příbram.