kostel sv. Aloise Gonzagy

V roce 1585 vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova a jezuitského semináře v Římě. Když roku 1590 vypukla morová epidemie, jezuité otevřeli v Římě špitál, kde Gonzaga pomáhal nakaženým. Přitom se sám nakazil a 21. června 1591 zemřel ve věku 23 let. Roku 1726 byl svatořečen papežem Benediktem XIII. Svatý Alois Gonzaga se tak připojil k dalším světcům, kteří zemřeli mladí a stali se patrony mládeže. Kostel sv. Aloise Gonzagy pochází z roku 1802. Je to klasicistní jednolodní podélná stavba o třech polích dělených od sebe klenebními pasy, ve východní části uzavřená konchou. Presbytář je trojboký. Objekt je zastřešen sedlovou střechou krytou eternitem a plechem. V západním průčelí je věž vystupující mělkým rizalitem z fasády, ukončená osmibokou bání s lucernou, krytou plechem. K západnímu průčelí je přistavěno dvouramenné kryté schodiště. Na východní stěnu presbytáře navazuje v podélné ose kostela sakristie obdélného půdorysu, zastřešená valbovou střechou krytou břidlicí a plechem. K jižnímu průčelí kostela přiléhá čtvercová předsíň se sedlovou plechovou střechou, trojbokým štítem a nikou a obdélnými dveřmi v hladkém pískovcovém ostění. Loď je zaklenuta třemi poli pruské placky, zatímco presbytář je uzavřen konchou. V západní části lodi stojí kruchta na čtyřech toskánských sloupech podklenutá českými plackami. Po stranách kruchty je točité schodiště. Varhany pro kostel postavil v roce 1887 Franz Kolb (1843-1922), varhanář z Pekařova u Hanušovic. Za autora obrazu na hlavním oltáři je považován rakouský malíř Johann Dallinger von Dalling (1741-1806), ředitel Liechtensteinské galerie, nebo jeho syn Johann Baptist (1782-1868). Kostel sv. Aloise Gonzagy ve Velké Moravě je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Malá Morava. Pravidelné bohoslužby se v něm nekonají. Od roku 1958 je chráněnou kulturní památkou..