kostel sv. Anny

2000: zvon sv. Panna Maria váží 220 kg a zvon sv. Edit Stein váží dokonce 345 kg. Fasáda kostela je rytmicky členěna řadou hranolovitých, odstupňovaných pilířů. Boční strany lodi jsou prolomeny dvěma řadami segmentově zakončených oken. Polygonální presbytář má úzká, vysoká okna zakončená lomeným obloukem. Mezi pilíři na severní straně lodi se nacházejí dva nízké přístavky. V průčelí po levé straně věže je okrouhlý přístavek schodiště sahající do úrovně druhého podlaží věže. Hlavní loď je zaklenuta křížovou klenbou, nad oběma bočními loděmi se nacházejí zpěvácké tribuny. Pod podlahou kostela se nachází hrobka se dvěma vchody pocházející z r.1657. Z barokního hlavního oltáře z r. 1725 zůstaly pouze dvě sochy andělů světlonošů, zřejmě z dílny Michaela Klahra z polského Landeku stojící po stranách současného hlavního oltáře. Střed oltářního retábulu tvořilo původně sousoší sv. Anny samotřetí s Ježíškem na klíně, který vztahoval ruce k Panně Marii stojící na levé straně. Stejně jako další sochy sv. Šebestiána a sv. Jana Nepomuckého jsou připisovány Michalu Kösslerovi z Kladska. Současný hlavní oltář je tvořen obrazem sv. Anny, nad kterým je na ozdobných obloucích umístěna velká koruna nesoucí kříž na zlaté lesklé báni. Kromě hlavního oltáře jsou v kostele ještě dvě boční kaple. Původní varhany postavil Karl Welzel z Králík v r. 1784 a přestavbu provedla v r. 1936 firma Rieger z Krnova..

V pozdějších dobách se město označovalo latinsky Antiqua Goldek, aby se rozeznávalo od mladšího Goldeku, jenž byl osadou, založenou kolem hradu Kolštejna (dnes Branná). Historie zdejší farnosti je zřejmě stejně dlouhá jako historie samotného města. Již roku 1350 se ve městě uvádí farní kostel neznámého patrocinia. Pravděpodobně se jednalo o kostel dřevěný, jak bylo v této oblasti obvyklé. Ve 2. polovině 15. a v 1. polovině 16 století bylo město majetkem katolických Pánů ze Zvole. Později se stává majitelem protestant Hynek Bruntálský z Vrbna, jehož syn dal obyvatelům panství náboženskou svobodu, ale do té doby se dá předpokládat, že i místní obyvatelé museli být protestanté. V roce 1615 získaly Kolštejnské panství Petřvaldští z Petřvaldu. Nový pozdně renesanční kostel zasvěcený sv. Anně, matce blahoslavené Panny Marie, dala vystavět Eliška Petřvaldská z Petřvaldu patrně na popud jezuity P. Jana Schmidtlina, jenž od roku 1615 konal na Kolštejnském panství katolické misie a později zde působil jako duchovní správce. Stavitelem kostela, vystavěného snad na místě chrámu starého, byl pravděpodobně Antonio Thoma. Léta Páně 1618 vysvětil staroměstský kostel sv. Anny správce olomouckého biskupství Jan XIX. Arnošt (Platejs) z Plattenštejna. V roce 1689 byly boční lodě chrámu upraveny vestavěnými emporami a původní štíhlá okna byla nahrazena dvěma řadami oken lunetových. V letech 1657–1662 byla postavena věž, k níž roku 1713 přibylo schodiště. V letech 1731–1732 byla věž opatřena dnešní bání. Kostel měl podle farní kroniky tři zvony, nejstarší pocházel z roku 1522 a vážil 751,5 kg. Ve válečných letech byly velké zvony z hlavní věže zabaveny a zničeny. Až v roce 2000 byly do kostelní věže zavěšeny nové zvony, které 17. prosince požehnal tehdejší olomoucký arcibiskup Jan Graubner..