Turistické cíle v okolí obce Lipolec

Hrad na nejnižší části ostrohu nad Vápovkou vznikl zřejmě kolem poloviny 13. století jako rodové sídlo Ranožírovců. Vyvrácen byl vojskem Hynce Ptáčka z Pirkštejna roku 1444, zachovaly se zbytky zdí, ukryté mezi domky, které na místě hradu stojí dnes.

Nepatrné stopy zaniklé tvrze - hrádku v obci Borek, po níž se jako první psal už v roce 1356 jistý Pešek. Při prodeji panství Krajířům z Krajku v roce 1459 se tvrz už neuvádí. Zanikla tudíž v průběhu husitských válek. Její zdi i se základy existovaly ještě v roce 1828, kdy byly úplně rozebrány.

Neobvykle nízká, řemeslně kvalitně zpracovaná, žulová barokní boží muka vznikla podle datace na podstavci v roce 1732. Podstavec a dřík mají téměř stejnou výšku, kaplička je ozdobena kovaným křížem. Boží muka představují sloup, u kterého byl před svým ukřižováním připoután a bičován Ježíš Kristus.

Nedatovaná žulová boží muka, pravděpodobně pozdně gotická, považována za jednu z nejstarších památek tohoto druhu u nás. Ukázka kvalitní kamenické práce, s řemeslně propracovanou lucernou (kaplicí) s trojlaločnými kružbovými oblouky na způsob tzv. jeptišky. Památkově chráněná jsou až od roku 2016.

Dvojice kamenných božích muk, přenesených ke kostelu z míst, kde jim hrozilo zničení při plánovaných stavbách. Boží muka z druhé poloviny 18. století (dle datace na podstavci z roku 1770) byla přestěhována v roce 1980 a druhá, z první poloviny 18. století, v roce 1981. Oboje jsou památkově chráněná.

Pozdně gotická sloupová boží muka s vrcholovou kaplicí stojí od roku 1480 u křižovatky na jižním konci hráze telčského Ulického rybníka. Jeden z nejstarších dochovaných představitelů místně rozšířených drobných sakrálních památek 15.–19. století.

Rozlehlý čtyřkřídlý barokní zámek z roku 1681 postavený na renesančních základech baronem Maxmiliánem Leopoldem Catelmo. V letech 1760–1945 ve vlastnictví rodu Wallis. V současnosti domov důchodců.

Dochovaná budova bývalé tvrze zřejmě postavené v průběhu 15. století. V 2. polovině 17. století opuštěná, později přestavěna nejdříve na sýpku a pak na obytný dům. Jednopatrové stavení se střílnami v patře.

Opevněný mlýn ze 16.st. byl vystavěný na základech středověké vodní tvrze, z níž se dochovala mohutná věž. Dík častým přestavbám má stavba znaky mnoha slohů.

Reliéfní stopy hradu, jenž se výslovně uvádí v roce 1353, kdy byl v rukou Matěje z Hrádku. V roce 1490 se za Mikuláše z Hobzí uvádí jako pustý, ale někdy před rokem 1585, kdy jej vlastnil Arnošt Zahrádecký, bylo sídlo přestavěno a obnoveno. Zanikl patrně v třicetileté válce.

Původně pozdně středověká tvrz, přestavěná v pol. 17. století či nejpozději ve 2. pol. 18. stol. v barokní zámek, po r. 1810 přestavěn klasicistně, na břehu Zámeckého rybníku na okraji nejzápadnější moravské obce. Dvojkřídlá patrová budova s nárožní věžicí a mansardovou střechou. Soukromý majetek.

Zámek v novogotickém stylu. Původní renesanční, barokně upravený zámek byl zničen požárem. Nynější dvouposchoďový zámek, stojící na jeho místě, nechal v 60. letech 19. století postavit Angel, rytíř Picchioni podle vlastního návrhu.