kostel sv. Martina

Na hřebeni střechy lodi u presbytáře je hranolový sanktusník s jehlancovou stříškou (původní zvonek se nezachoval, padl rekvizicím). Loď je plochostropá se štukovými zrcadly; její prostor a presbytář odděluje masivní kamenný gotický lomený oblouk. Presbytář je zaklenutý křížovou klenbou. K severní straně presbytáře přiléhá polygonální sakristie se vstupním pozdně gotickým sedlovým portálem; zaklenutá gotickou síťovou klenbou (práce je připisována proslulé rožmberské stavební huti); pod ní se nachází suterénní prostor původní kostnice. Na severní straně lodě je vstupní předsíň se sedlovou střechou a s hlavním vchodem s gotickým portálem do kostela. V průčelí na západě je umístěna hranolová věž se zvonicí (historický zvon se zázrakem dochoval), krytá jehlancovou střechou s taškami. Nejcennějším uměleckým prvkem celého interiéru kostela jsou gotické nástěnné malby v presbytáři z 1. třetiny 14. století (z doby založení). Nesou typické středověké sakrální motivy; mezi nejcennější patří vyobrazení Kristových pašijí a postavy apoštolů či světců. Z období pozdní gotiky (kolem roku 1488) se u kamenného sanktuáře dochovala velmi cenná iluzivní malba. Většina původního barokního zařízení, včetně varhan, zanikla nebo byla zničena. Dnešní vybavení je střídmé; interiér je osazen novějšími dřevěnými lavicemi a zrekonstruovaným oltářním prostorem. Památkově chráněný od 3. 5. 1958..

Poprvé je připomínán až k roku 1417. Z té doby se dochovala loď a presbytář s nástěnnými malbami. V roce 1488 proběhly pozdně gotické úpravy, byla přistavěna sakristie a do presbytáře byl vložen nový kamenný sanktuář s iluzivní malbou. V roce 1653 byla barokně přestavěna hranolová věž a poslední architektonické úpravy proběhly v roce 1798. Po 2. světové válce došlo k odsunu původního německého obyvatelstva a Polná byla začleněna do nově vzniklého Vojenského újezdu Boletice; kostel byl protiprávně církvi zabaven. Ačkoliv byl v roce 1958 prohlášen kulturní památkou, armádní velení se od roku 1960 opakovaně pokoušelo prosadit jeho zbourání. Sloužil jako vojenské skladiště a pustl. K nejhoršímu došlo po roce 1968, kde zde sídlila sovětská posádka. Ruští vojáci tehdy kompletně spálili vzácné barokní varhany z roku 1779 a jejich cínové píšťaly použili jako okapové roury?! Zdevastováno bylo i původní barokní vnitřní zařízení. Hned po roce 1989 proběhly plány na záchranu kostela. V letech 1992 - 1994 prošel generální rekonstrukcí, která byla financována z větší části díky darům a sbírkám odsunutých původních německých obyvatel. V roce 1994 byl slavnostně vysvěcen českobudějovickým biskupem ThDr. Antonínem Liškou CSsR. 1. ledna 2016 byl zmenšen vojenský prostor Boletice a vznikla samostatná obec Polná na Šumavě. Kostel přešel pod civilní správu, patří pod římskokatolickou farnost v Kájově a konají se zde příležitostné akce (pravidelné bohoslužby se zde nekonají)..