
Hodňov (součást Horní Plané) leží na hranici vojenského prostoru Boletice, z čehož vyplývají některá omezení v pohybu po okolí: autem lze přijet po silnicích III. třídy z Horní Plané a Černé v Pošumaví, cyklostezky 1254 a 1255 i červená značka Horní Planá - Hořice na Šumavě jsou použitelné jen ve volných dnech.
Železniční zastávka Hodňov na trati České Budějovice - Volary se nachází u hráze rybníka Olšina asi dva kilometry východně od vsi. Vzhledem k mizivé četnosti autobusových spojů představuje prakticky jediné spojení veřejnou dopravou.
V kostele se nekonají pravidelné bohoslužby, o případné přístupnosti se informujte na přiloženém kontaktu.
Jednou z takových lokalit byl i Hodňov, který se připomíná sice již roku 1445 jako zboží zlatokorunského kláštera, spadal však pod farnost v 5 km vzdálené Horní Plané. Koncem 18. století vzrostl počet zdejších obyvatel natolik, že bylo možno uvažovat o zřízení vlastního kostela. Nejprve byla roku 1787 postavena provizorní dřevěná kaple, vzápětí se začal budovat definitivní zděný kostel. Při jeho výstavbě bylo využito řady prvků ze zrušeného kláštera, jemuž ves předtím patřila. Největší a nejvýraznější z nich je věžní helmice, převezená sem na přelomu srpna a září 1789 dvěma vozy, taženými šesti koni. Doprava trvala celé dva dny (vzdálenost obou míst je asi 35 km). Helmice byla původně osazena na laickém kostele sv. Markéty (viz heslo). Ze Zlaté Koruny i kájovského poutního kostela pocházely i další části vnitřního zařízení kostela, vysvěceného roku 1791. Jeho dnešní stav, stejně jako stav celé vsi, je bohužel smutným výsledkem zanedbání kraje po roce 1945, které se nijak nezlepšilo ani v posledních 20 letech. Kostel sice zřejmě získal nedávno novou omítku, jeho celkový stav je ale tristní..