Lipno-přehradní hráz
© Bohumír Kapoun 09/2021
Největší přehradní nádrž a vůbec největší vodní plocha na území ČR byla vybudována na řece Vltavě v letech 1952-1959. Její hráz stojí u obce Lipno nad Vltavou. Délka vzdutí však dosahuje 42 km. Nejširší je nádrž u Černé v Pošumaví, kde se rozlévá až do šířky 5 km. Severní, levý břeh je přístupný ze silnice II/163 Vyšší Brod-Lipno nad Vltavou-Frymburk-Černá v Pošumaví a dále ze silnice I/39 Český Krumlov-Černá v Pošumaví-Horní Planá-Volary. Po pravém břehu vedou vedlejší silnice Loučovice-Přední Výtoň-Frýdava a z opačného směru Nová Pec-Bližší Lhota-Zadní Zvonková-hraniční přechod s Rakouskem. U nádrže se také nacházejí dvě železniční tratě. První je trať 195 Rybník–Lipno nad Vltavou, která končí přímo pod přehradou a umožňuje s jedním přestupem spojení do Českých Budějovic či rakouského Lince. Druhou je trať 194 České Budějovice–Černý Kříž, jež má zastávky např. v Černé v Pošumaví či v Horní Plané.
Hladina lipenského jezera se využívá k řadě vodních sportů. K dispozici je i aquapark v Lipně nad Vltavou. Pokud jsou v zimě ideální podmínky, na zamrzlé hladině se bruslí. Nachází se zde nejdelší bruslařská dráha na světě dlouhá necelých 11 km. Je zde postaven systém pěti navzájem propojených cyklotras. Po r. 1989 zde bylo vybudováno množství různých resortů, hotelů a kempů. V Lipně nad Vltavou je postavena například bobová dráha, lanový park, na kopci Kramolín je Stezka korunami stromů a lyžařský areál.
Přes Lipenskou nádrž nebyla postavena žádná komunikace, silnice tak nahrazují přívozy. Fungují zde následující:Frymburk–Frýdava, Dolní Vltavice–Kyselov a Horní Planá–Bližší Lhota. Čtvrtý přívoz Hrdoňov–Svatý Tomáš je určen pouze pro cyklisty. Všechny přívozy jsou sezónní a zpoplatněné. Kromě přívozů zde funguje také osobní lodní doprava jezdící po délce Lipna.
V únoru 1958 byla přehrada napuštěna. Stala se tak v časovém sledu po Vraném, Štěchovicích a Slapech čtvrtým stupněm Vltavské kaskády. ...Dne 15. června 1959 poprvé voda roztočila turbíny vodní elektrárny. V r. 2004 prošla hráz Lipenské přehrady rekonstrukcí a opravoval se most přes přeliv. Po více než 50 letech mezi roky 2012-2014 získala elektrárna obě nové turbíny. Od r. 2016 probíhá historicky největší modernizace vodní elektrárny, která zvýšila její účinnost o přibližně 4 %. Sypaná hráz s těsnícím jádrem se nachází v blízkosti obce Lipno nad Vltavou. Její výška je 25 m a délka 296 m. Je vybavená 60 tun těžkými ocelovými kesony proti prosaku vody a betonovými výpustěmi. Koruna hráze se nachází na vrstevnici 729 m n. m. Po hrázi vede dvouproudá komunikace spojující Lipno nad Vltavou s Vyšším Brodem. Před samotnou hrází zatéká voda do vodní elektrárny Lipno I. Její hlavní budova stojí necelých 200 metrů pod přehradou. Je vybavena dvěma Francisovými turbínami o výkonu po 60 MW. Nemá dostatečný výkon na to, aby dlouhodobě udržovala vysokou výrobu energie a tak slouží jen jako špičková pro doplnění ostatních. Většina území Lipenské přehrady leží uvnitř Chráněné krajinné oblasti Šumava. Kolem břehů se nachází smíšené lesy skládající se z buků, jedlí, smrků a dalších stromů. Lipenská květena a rostlinstvo je charakteristickou ukázkou středohorské středoevropské flóry a vegetace. Ve vodě se nacházejí kapři, sumci, štiky, candáti, líni a okouni. Zdejší sumci žijí blíže u hráze přehrady a dorůstají délky až dvou metrů. Před výstavbou přehrady pokrývaly více než 90 % dnešní zaplavené plochy lesy, zbytek různé křoviny, louky, rozšířená byla také rašeliniště. Řeka protékala údolí řadou meandrů..
Vodní nádrž Lipno I či lipenská přehrada je vodní dílo vybudované na řece Vltavě v letech 1952–1959. Rozlohou 48,7 km² jde o největší přehradní nádrž a vůbec o největší vodní plochu na území ČR, díky čemuž bývá také občas označována za Jihočeské moře. Délka vzdutí dosahuje 42 km. Na pravobřežní straně nádrž zasahuje až k státní hranici s Rakouskem. ...Výstavba přehrady začala r. 1952 a trvala do r. 1958. Byla unikátní svým rozsahem i použitím nových technologií. Pro zatopení se musela přizpůsobit krajina. Od začátku stavby probíhalo hloubení různých šachet, lámání skal pro těsnící clony a gravitační blok přehrady. Bylo vykáceno 1670 ha lesů a 86 ha dalších ploch včetně roztroušené zeleně a různých keřů. Získáno bylo 300 000 m³ dřevní hmoty. Zatopeny byly také obce, osady, cesty a železniční tratě. Mezi roky 1953 až 1956 se razil odpadní tunel dlouhý 3,6 km. Ten převádí vodu od vodní elektrárny pod horou Luč do vyrovnávací nádrže Lipno II (viz samostatné heslo)..
|
Přihlášení |
