
Dvoupatrový nárožní měšťanský dům s třetím, atikovým podlažím je výrazně utvářen svou polohou mezi Komenského ulicí a Masarykovým náměstím. Za dnešní podobou se skrývá složitější stavební vývoj: nejstarší konstrukce souvisejí se středověkým domem, na ně navázalo renesanční jádro a pozdější barokní a raně klasicistní úpravy. Nejvýraznějším prvkem současné podoby jsou uliční průčelí členěná vysokým pilastrovým řádem a doplněná bohatou ornamentální štukovou výzdobou. Nároží zdůrazňuje válcový arkýř, který propojuje obě fasády a zároveň reaguje na významnou polohu domu v městské zástavbě. Atikové podlaží uzavírá hlavní hmotu domu a podílí se na jeho charakteristickém vzhledu. Objekt tak na jednom místě zachycuje několik staletí vývoje jihlavského měšťanského domu, od středověké parcelace a gotických konstrukcí přes renesanční přestavbu až po výraznou úpravu v období baroka a raného klasicismu.
Po staletí byl součástí městského obchodního a obytného života. Vedle bydlení zde fungoval například obchod se suknem a doloženo je také vaření piva. V průběhu 19. a na počátku 20. století se zde střídaly různé obchodní provozy; na počátku 20. století zde působila také filiálka firmy Julius Meinl. Významnou kapitolou v historii domu byla lékárna. V meziválečném období ji zde provozoval lékárník Emil Válek, s jehož působením je spojován název U Svaté Trojice. Dům tak připomíná proměnu tradičního měšťanského domu, jehož jednotlivé prostory se po staletí přizpůsobovaly novým způsobům bydlení, obchodu a služeb. Kulturní památkou je od roku 1958..