Větrný mlýn z roku 1836, sloužil k mletí smrkové kůry. Po nahrazení parním strojem chátral, proto jej obec roku 1929 odkoupila a v letech 1932-1934 upravila na byty. K bydlení sloužil až do poslední rekonstrukce, která byla provedena v roce 1977.
Hlavní obrázek místa
celkový pohled
© David Hamza, 01/2011
Graficke pismenko Větrný postavený místními koželuhy k mletí smrkové, borové a dubové kůry. Kůra byla přidávána do zvláštního louhu, do něhož namáčeli kůže a zbavovali je nežádoucích součástí, které by na kůži plesnivěly. Původně mleli kůru pro koželuhy třebíčští mlynáři, ale přidělávala jim tolik práce, že ani nestíhali umlít mouku. Cena za tříslo (prášek z kůry), byla neúměrně vysoká a tak se bratři Budišovští, kteří vlastnili největší koželužnu v Třebíči, rozhodli, že si postaví vlastní mlýn na kůru. Třebíčští mlynáři se zalekli, že přijdou o část příjmů a podali proti návrhu stavby stížnost k městské radě. Ve svém protestu uváděli, že klapání mlýna bude ...
JC (Janouška M., Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Libri, 2003), 2.4. 2015

    Časová osa

    1836
    Mlýn postaven bratry Budišovštími pro mletí kůry
    po roce 1886
    Byl nahrazen parním strojem a mlýn tak začal chátrat
    1934 - 1977
    Mlýn byl upraven a sloužil jako bytový prostor
    2007
    Mlýn prošel rozsáhlou rekonstrukcí, byl znovu opatřen lopatkami a uveden do původní podoby

    Tutistické mapy

    Než vyrazíte, nezapomeňte si přibalit dobrou mapu.

    Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

    Edice Kartografie
    mlýn
    větrný
    zachovalý
    nepřístupno
    Česká republika
    Vysočina
     Třebíč  (TR)
    Třebíč