Kyjovský hrad

Roku 1406 prodal zdejší panství Jan III. z Michalovic Hynku Berkovi Honštejnskému z Dubé. Majitelé objektu po roce 1428 jsou nejistí, buď zůstal Hynkovým vnukům nebo připadl Vartemberkům. Přestože majitelé stáli v době husitských válek proti husitům, hrad nikdy nebyl obléhán. Zanikl pravděpodobně při výpravách lužičanů v roce 1440 nebo 1444. A. Sedláček uvádí v souvislosti s hradem jméno Jivník a jeho obléhání pražany v roce 1442. Listiny o prodeji okolních lesů uvádějí lokalitu roku 1603 jako pustou. Poměrně rozsáhlý hrad stál na pískovcovém ostrohu vypínajícím se na levém břehu Křinice. Z této strany (severní) ho chránily skalní stěny. Od předhradí na opačné straně odděloval vnitřní hrad příkop, přes který vedl most. Z příkopu do vnitřního hradu bylo vytesáno schodiště. Jádro hradu nad příkopem bylo obehnáno dřevěnou palisádou. Předsunutá skaliska na východní i západní straně sloužila jako strážnice či pavláčky pro střelce. Skalní rozsedliny v areálu sloužily k uchycení základů a po úpravě zřejmě i jako sklepy několika rozměrných staveb. V souvislosti s hradem se nedochovaly žádné písemnosti (až z roku 1603). Vzhledem k tomu, že objekty v areálu byly vystavěny zejména ze dřeva a díky rychlému procesu zvětrávání pískovce je dnes těžké určit skutečnou podobu sídla..

Tehdy Žitavští vyslali mnoho zvědů do Českých krajů, aby zjistili, kde se nalézá sídlo rabiátů. Konečně jeden ze zvědů narazil na sídlo obávaných rytířů. Ten pak podplatil služebnou sloužící na hradě, která mu vyzradila dispozice hradu, velikost posádky a její zvyky. Brzy přitáhlo velké vojsko Žitavských, hrad dobylo a lapky pobilo. Pár se jich však zachránilo a ti přísahali strašlivou pomstu. Počíhali si na zrádnou služebnou a zajali jí, jejich pomsta měla být krvavá... Přivázali nebohou služebnu ke kládě na katru a ten poté spustili - služebná byla zaživa přeříznuta vejpůl..