Turistické cíle v okolí obce Pohnánec

Nevysoká dřevěná rozhledna na Babí hoře (zvaná též Babina) na jižním okraji Tábora vznikla na jaře 2015. Vyhlídková plošina ve výši 6 m umožňuje výhled pouze severním směrem, jinak mu brání okolní vzrostlé stromy. Volně přístupno.

Tvrz z počátku 16. století, která roku 1820 přišla o své hrázděné patro, byla zcela zničena novostavbou v 90. letech 20. století.

Brána je součástí táborského opevnění ze 30. let 15. st. Jde o obdélnou dvoupatrovou budovu s valbovou střechou. Do průjezdu vedl padací most, v patře jsou střílny pro menší palné zbraně. Dnes je zde expozice Život a práce ve středověké společnosti.

Nejstarší zpráva je z r. 1475. Tehdy byla v držení Mikuláše z Bedřichova. R. 1500 zemřel, tvrz zůstala pustá. 1528 byla připojena k Pacovu a později zanikla.

Dům postavený roku 1898 je první architektonickou realizací chýnovského rodáka Františka Bílka. Byl místem setkávání s duchovně spřízněnými osobnostmi např. J. Zeyerem, Zd. Braunerovou, O. Březinou. Od r. 1990 expozice Galerie hlavního města Prahy.

Zříceniny hradu založeného v 2. polovině 14. století. V 17. století vypálen. Zachovány věže, zbytky starého paláce a zřícenina nového paláce s bránou. Hrad je nešetrně zakonzervován.

Zděná pilířová boží muka stojí v dominantní poloze při staré cestě z Kahlovic do Oldřichova. Tvoří je nízký hranolový pilíř a hmotově shodná kaplice. V kaplici jsou mělké niky s novodobými obrázky, kryta je stanovou stříškou, zakončenou dvojitým kovovým křížem. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Barokní zděná boží muka byla postavena na přelomu 18.-19. století na místě zaniklé kaple sv. Rocha. Na hranolovém soklu je postavena vysoká kaplice s mělkými, půlkruhově zaklenutými nikami. Původně obsahovaly obrázky, dnes jsou v nich skleněné desky s texty o světci a historii božích muk a Lukavce.

Zámek pravděpodobně ze 17. stol., jehož dnešní podoba pochází z pozdně klasicistní úpravy provedené roku 1841. Po roce 1945 byl zámek zkonfiskován státem a v zámku zřízen Diagnostický ústav sociální péče.

Klasicistní zámek z l.1770–80 vybudoval na místě tvrze ze 13. století kardinál K. Migazzi. V 19. stol. upraven Janem Nádherným novorenesančně. Rod Nádherných zámek vlastnil do r. 1945, a znovu po r. 1997. Kolem zámku chráněný park o rozloze 22,5 ha.

Barokní zámek, vybudovaný na místě slavníkovského hradiště, zmiňovaného k r. 981, později sídlo knížecího správce Chýnovského kraje. Arnošt z Pardubic zde vystavěl tvrz, kterou v letech 1730–32 Schwarzenberkové přestavěli na barokní zámek.

Chýnovská jeskyně byla objevena r. 1863. Jeskyně je výjimečná barevností stěn a stropů (tři barvy vápence, tmavý amfibolit). R. 1868 otevřena pro veřejnost jako vůbec první jeskyně v ČR. V 80. a 90. letech 20. stol. byly objeveny rozsáhlé zatopené prostory. R. 2006 prošla jeskyně rekonstrukcí.