Zaniklý zámek, jehož nejstarší část pochází z konce 16. století. V roce 1918 feudály opuštěn, sloužil jako úřednická budova, v roce 1971 zničen a zaplaven přehradou na řece Želivce.
Hlavní obrázek místa
Hlavní průčelí zámku (před zatopením v r. 1971)
Nejstarší část zámku
© Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Východní Čechy, Svoboda, Praha 1989
Nejstarší část zámecké stavby vznikla jako šestidílná obdélná budova tvrze v druhé polovině 16. století za Strojetických ze Strojetic. Stavba měla v přízemí valené klenby, na nádvorní straně pavlač a na kratších stranách volutové štíty. Na počátku 17. století bylo přistavěno další křídlo se schodištěm do patra a čtyřmi valenými místnostmi v přízemí. Do roku 1626 bylo dostavěno i poslední křídlo a nakonec byly dostavěny nádvorní arkády.
Ivka (F. Musil, M. Plaček, J. Úlovec: Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska po roce 1945, Nakladatelství Libri, Praha 2005), 1.6. 2010
historie

Zámek v Dolních Kralovicích vznikl z tvrze, postavené asi až koncem 16. století na levém břehu Želivky téměř naproti staršímu hrádku v Horních Kralovicích. Zdejší kraj patřil původně do tzv. Svatavina újezdu, který podle tradice darovala česká královna Svatava (†1126) vyšehradské kapitule. Poprvé jsou Kralovice uváděny v listině, která je datována rokem 1187; je však padělkem ze 13. století. Vyšehradští kanovníci dostávali ve Svatavině újezdu až do husitských válek své obroční statky, proboštu náležel statek největší, totiž Kralovice. Už ve 14. století byly Kralovice městečkem s farním kostelem. V r. 1436 je zastavil císař Zikmund Oldřichu Močihubovi z Kralovic, který seděl na Horních Kralovicích. V neznámém roce je získal Mikuláš Trčka z Lípy na Lipnici. Když po r. 1540 rozprodávali synové Jana Trčky bohaté rodové dědictví, koupil v r. 1549 městečko Kralovice a tři vsi Andreáš Strojetický ze Strojetic; jeho dědic Všeslav…  číst dále

Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Východní Čechy, Svoboda, Praha 1989, 1.6. 2010

Komentáře

Středočeský kraj,  Benešov  (BN), Dolní Kralovice

Místa v okolí

 Horní Kralovice
 Hněvkovice
 Borovsko
 Borovsko
 železniční most
 vodní mlýn a pila
 Alberovice
 Kounice
 most u Borovska
 Budčice
 kaple sv. Panny Marie
 Přemilovsko
 kostel sv. Václava
 Vlastějovice
 Horka II
 Křivsoudov
 radnice
 Křivsoudov
 Chřenovice
 lesní pramen
 Bohumilice
 židovský hřbitov
 kaplička U Kněžny
 Zahrádka
 kostel sv. Víta
 židovský hřbitov
 Zruč nad Sázavou
 Zruč nad Sázavou
 Vojslavický most
 kostel sv. Jiří
 Ledeč nad Sázavou
 socha Panny Marie
 socha sv. Václava
 Čechtice
 Soutice
 Růžkovy Lhotice
 kostel sv. Jakuba
 rozhledna Babka
 Kalamajka
 Bělá
 Vojslavice
 kostel sv. Martina
 Onšov
 Lacembok
 Ostrov
 Černýš
 Nelechov
 Sluneční zátoka
 Trhový Štěpánov
 židovský hřbitov
 Huť Jakub
 kostel sv. Václava
 Bilantova Lhota
 Bílý Kámen
 kostel sv. Kateřiny
 Vilémovice
 Hodkov
 Kočičí hrádek
 studánka sv. Anny
 Bohdanka
 kostnice
 židovský hřbitov
 Lhotice
 kostel sv. Jiří
 Lhotice
 kostel Všech svatých
 Bolina
 kostel sv. Markéty
 Speřice
 pivovar
 Kácov
 Proseč u Humpolce
 Čestín
 Lhotka
 Kácov
 Losiny
 Vyklantice
 kostel sv. Martina
 Psáře
 židovský hřbitov
 kostel sv. Václava
 Lukavec
 fara
 kostel sv. Václava
 Pelíškův most
 boží muka sv. Rocha
 Otryby
 kostel sv. Anny
 Otryby
 kostel sv. Havla
 kostel sv. Michala
 evangelický kostel
 děkanství
 radnice
 kostel sv. Mikuláše
 pivovar
 rozhledna Bernard
 skanzen Zichpil
 synagoga
Základní informace místa
ID místa: 8818
Typ místa: zámek
Podkategorie: původní tvrz
Stav místa: zaniklý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 1.6.2010
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Příběh hofmistra pražského, arcibiskupa Jana z Jenštejna

Historie

Hrad na jižním Plzeňsku vypráví osudy pana Něpra z Roupova, který se jako hofmistr pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna stal svědkem tragické smrti generálního vikáře Johánka z Pomuku

Miranovy duby připomínají tragédii z doby selského povstání

Historie

Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj

Jezerní slať - nejnavštěvovanější slať na Šumavě

Zajímavosti

Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.

Po stopách kolonád v Mariánských Lázních

Zajímavosti

Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.

Životní osudy venkovského sládka ze Sadové u Hradce Králové

Historie

Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby

Kamenná Prachnerova Terezka ošizená o dědictví

Historie

Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let

Naposledy navštívené

reklama