kostel sv. Víta

Je chráněn jako kulturní památka ČR v péči Národního památkového ústavu. Nezatopené území Zahrádky bylo přičleněno ke katastru obce Horní Paseka. V r. 1219 daroval král Přemysl Otakar I. Zahrádku Vyšehradské kapitule a ve 14. století byl zdejší kostel farním. Patrně kolem poloviny 13. století vznikla na severní straně náměstí současná stavba kostela, která se přes různé přestavby zachovala. Někdy v 18. století byl barokně upraven, byla proražena nová okna, vznikl nový plášť s barokními lizénami, průčelím a štítem a věž dostala barokní zvonovou střechu. Kostel byl opravován r. 1852 a v letech 1976-1979 proběhl záchranný průzkum, při němž byly objeveny rozsáhlé zbytky fresek z doby kolem r. 1300. Od r. 2000 probíhají práce na záchranu a restaurování stavby. V r. 2017 byla 25. února v bývalé sakristii v podvěží na boku presbytáře umístěna bronzová socha faráře Josefa Toufara, připomínající jeho mučednickou smrt. Josef Toufar působil v Zahrádce v letech 1940-1948 před svým odchodem do Číhošti. Autorem sochy je Olbram Zoubek. Kostel sv. Víta je jednolodní stavba s obdélnou lodí a přibližně čtvercovým odsazeným presbytářem, ke kterému je připojena věž zhruba čtvercového půdorysu. Exteriér lodi a presbytáře má barokní architektonické členění, věž má na severních nárožích a v místě napojení na severovýchodní nároží presbytáře hranolové opěrné pilíře. Je opatřena barokní zvonovitou střechou, střecha je sedlová se západním střešním štítem a valbovým přechodem do sedlové střechy presbytáře. Na jižní straně lodi je umístěn žulový pozdně románský ústupkový portál s tympanonem. V ostění i záklenku probíhají tři ústupky s výraznými oblouky na hranách. V patě záklenku probíhá výrazná jednoduše profilovaná římsa. V mělkém reliéfu tympanonu je v centru umístěn kříž, doplněný dvěma slunci. Plocha tympanonu je lemována mělce vyznačeným obloučkovým vlysem, spodní hrana řadou drobných hvězdic. Západní portál pochází z barokní výstavby, stejně jako půlkruhem zaklenutá okna lodi i presbytáře. Západní střešní štít je tabulový s projmutými postranními křídly a trojúhelným tympanonem ve vrcholu. Korunní římsa lodi i presbytáře je barokní, s omítkovým profilem. Obdélná loď je plochostropá, s podklenutou kruchtou a zvenčí přístupným točitým schodištěm u západní stěny. Triumfální oblouk je půlkruhově zaklenutý. Presbytář je zaklenut barokně. V severní stěně je umístěn gotický sanktuář s kovanou mříží. V západní části severní stěny presbytáře je umístěn gotický portálek vstupu do sakristie v přízemí věže. Na stěnách presbytáře i lodi byly při průzkumech odhaleny rozsáhlé zbytky raně gotických fresek světců, v dolním pásu byla podle prof. Toroně snad galerie Přemyslovců. Křížová žebrová klenba sakristie má ve vrcholu dutý svorník. Dlažba sakristie je gotického původu. V r. 1944 byla provedena rekonstrukce oken. V kostele byly před 2. světovou válkou dva zvony, které byly r. 1942 nacisty zrekvírovány. Po válce pak farář Josef Toufar zařídil odlití jednoho nového zvonu v Brně.