Zaniklý hrad z 2. poloviny 13. století postavený pány z Říčan. Ve 14. století patřil pražským biskupům. Od roku 1550 byl opuštěn. Některé části byly využity na stavbu barokní sýpky (zbořena po požáru v roce 1928), později sokolovny.
Křivsoudov
Vlastní plocha hradu ze sokolovnou
© Petr Nožička 01/2021

Ve druhé polovině 13. století založili hrad páni z Říčan. Od počátku 14. století patřil pražským biskupům, z nichž jej Jan z Jenštejna výrazně přestavěl. Naposledy je zmiňován roku 1436, kdy jej Mikuláš Trčka z Lípy připojil k Vlašimi.

Krátce poté zřejmě zanikl, roku 1550 je uváděn jako pustý a v roce 1770 byla s využitím dochovaných zdí postavena barokní sýpka. Ta byla po požáru roku 1928 zbořena, části dalších zdí hradu byly využity v dalších stavbách (např. sokolovna). Mohutné obvodové opevnění až do nedávné doby průběžně a systematicky ničeno.

20.2. 2004
 1.6 min
Ikona První zpráva o Křivsoudovu je z r. 1276, kdy se připomíná Oldřich z Říčan, který byl purkrabím Pražského hradu a psával se z Křivsoudova. Po jeho smrti připadly statky jako odúmrť panovníkovi. ...
30.3. 2015, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Východní Čechy, 1989

Král Václav II. udělil r. 1305 křivsoudovský hrad i s příslušenstvím Reinerovi z Florencie, který jej prodal opatu sedleckého kláštera Heinrichu Heidenreichovi. Brzy poté přešel statek na Jindřicha z Rožmberka, který r. 1307 vyměnil zdejší zboží s pražským biskupem Janem IV. z Dražic za Sepekov. Tak se stal Křivsoudov součástí rozlehlých statků pražských biskupů. Za arcibiskupa Jana z Jenštejna byl starý hrad opraven. Sekularizace církevního majetku na počátku husitské revoluce postihla také křivsoudovské panství. Nejprve byly hrad a městečko Křivsoudov s příslušenstvím zastaveny Benedovi z Nečtin, který se r. 1424 psal z Křivsoudova; v r. 1436 zapsal císař Zikmund Křivsoudov Mikuláši Trčkovi z Lípy a na Lipnici. Tím se zdejší panství dostalo na dlouhá léta k trčkovské Vlašimi a křivsoudovský hrad začal pustnout. Když v r. 1547 prodali Trčkové křivsoudovské zboží Jindřichu Kukelovi ze Stradonic, hrad se už neuvádí. Jako pustý se připomíná v r. 1550, kdy křivsoudovské zboží koupil od Kekulů Jindřich Střela z Rokyc. Hrad byl patrně ponechán svému osudu, a tak z něho zbyla postupem času jenom rozsáhlá zřícenina. R. 1770 byla ze zříceného zdiva na místě hradu postavena tzv. hlavní sýpka o třech křídlech a dvou patrech. Hluboký hradní příkop s valem zůstaly přitom zachovány, upravena byla jenom přístupová cesta valem a přes příkop. Po rozprodáni panských dvorů v r. 1801 stala se křivsoudovská sýpka zbytečnou, ale prázdný mohutný objekt zůstal dominantou městečka. Po první světové válce byl upraven na sokolovnu. Okolní terén však stále připomíná bývalý obranný systém hradu.

30.3. 2015 Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Východní Čechy, 1989

Půdorys místa


Komentáře

Středočeský kraj,  Benešov  (BN), Křivsoudov

Místa v okolí

 radnice
 Křivsoudov
 Alberovice
 socha Panny Marie
 socha sv. Václava
 Čechtice
 kostel sv. Jakuba
 kaplička U Kněžny
 Růžkovy Lhotice
 židovský hřbitov
 železniční most
 kostel sv. Kateřiny
 Vraždovy Lhotice
 Dolní Kralovice
 kostel sv. Martina
 Onšov
 Horní Kralovice
 Kalamajka
 most u Borovska
 Borovsko
 Borovsko
 Bílý Kámen
 Kočičí hrádek
 Vyklantice
 židovský hřbitov
 Vojslavický most
 Hněvkovice
 židovský hřbitov
 kostel sv. Václava
 kostnice
 Trhový Štěpánov
 židovský hřbitov
 židovský hřbitov
 Pravonín
 studánka sv. Anny
 Lukavec
 Bolina
 Soutice
 pomník 15. poledníku
 boží muka sv. Rocha
 Kounice
 Vojslavice
 Zahrádka
 Horka II
 vodní mlýn a pila
 Na Pasece
 kostel sv. Víta
 Černýš
 kaple sv. Panny Marie
 Budčice
 Zruč nad Sázavou
 Zruč nad Sázavou
 Machlov
 Vlastějovice
 Přemilovsko
 lesní pramen
 kostel sv. Václava
 Pechburg
 Načeradec - zámek
 Načeradec
 Hořepník
 židovský hřbitov
 židovský hřbitov
 Chřenovice
 Babka
 Bohumilice
 Lhotice
 kostel sv. Jiří
 Křížovský lom
 špýchar
 Želiv
 Lhotice
 mlýn
 kostel Božího Těla
 Hacpurek
 Březina
 Konipas
 židovský hřbitov
 Červená Řečice
 kostel sv. Jiří
 židovský hřbitov
 boží muka
 kostel sv. Jiljí
 Ledeč nad Sázavou
 Podblanická galerie
 Lhotka
 Psáře
 Speřice
 Thunovský letohrádek
 Vlašim
 boží muka
 kaple sv. Haštala
 Čínský pavilon
 Ostrov
 Bělá
 špýchar
 Lacembok
 kostel sv. Marka
 zvonice
 Těchobuz
 pamětní kámen
 Huť Jakub
 vodní nádrž Sedlice
Základní informace místa
ID místa: 556
Typ místa: hrad
Stav místa: zaniklý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 18.2.2004
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace
reklama