Turistické cíle v okolí obce Lhotice

Výrazné zbytky tvrziště (pahorek jádra a rybník – bývalý vodní příkop) v jihozápadní části Alberovic. R. 1568 zmiňovány dvě tvrze s poplužním dvorem. Obě vznikly pravděpodobně při rozdělení vsi ve 14. století. Přesná poloha druhé tvrze není známa.

Klasicistní dům čp. 56, původně zadní trakt gotického domu čp.1, oddělen po roce 1662. Roku 1763 zde nechal Matěj Altenhofer vybudovat školu. Ta zde sídlila do osmdesátých let 19. století. Poté zde byl sirotčinec. Dnes slouží městskému úřadu.

Výrazné a velké tvrziště na skalnatém ostrohu nad Sázavou. A.Sedláček ztotožňoval tuto tvrz s Mrázovou Lhotou, ze 14.století na které vládl vladyka Jan. Archeologický výzkum však doložil život tvrzi ve 2.polovině 13.století. Tvrz zanikla požárem.

Výrazné terénní pozůstatky hrádku, nesprávně označovaného jako tvrz. Pravděpodobné sídlo vladyků z Onšova, postavené ve druhé polovině 13. století a zaniklé v průběhu století 14. Dochovány především mohutné příkopy s vnitřními valy.

Zbytky zanikajícího tvrziště snad již ze 13. st. (první zmínka v přídomku r. 1289). V 16. ztrácí rezidenční funkci, tvrz je užívána jako selská usedlost. V 17. století pustne, poslední zmínka r. 1669. Dnes dochovány jen nepatrné terénní zbytky.

Drobná barokní sakrální památka, pocházející pravděpodobně ze 17. nebo 18. století. Hranolová cihlová boží muka pilířového typu jsou památkově chráněna od roku 1958. Mají prázdné niky, odstupňované římsu a stanovou přečnívající taškovou střechu. Na počátku 21. století byla opravena a nalíčena.

Kamenná, snad barokní sloupková boží muka s novodobým kovovým křížem na vrcholu, typově odpovídají podobným sakrálním památkám v okolí. Kamenná boží muka se u nás objevují v gotice, vrcholu dosáhla v baroku. Představují sloup, u kterého byl před svým ukřižováním připoután a bičován Ježíš Kristus.

Barokní boží muka mají podobu typickou pro tuto část Vysočiny. Vytesána jsou ze žuly, na jednoduchém podstavci s čtvercovým průřezem je kaplička s mělkými nikami bez obrázků. Zakončena jsou dvojitým kovovým křížkem. Na podstavci je nápis, datující muka do roku 1678.

Žulová barokní boží muka z r. 1766 (dle datace na soklu) mají podobu typickou pro tuto část Vysočiny. Osmiboký nízký dřík vychází z hranolového soklu a je zakončen římsou. Na ní je čtyřboká kaplice zakončená projmutým jehlancem a kamennou koulí s jednoduchým křížem. Památkově chráněna od roku 1958.

Kamenná sloupková boží muka z roku 1661 byla do pelhřimovské Děkanské zahrady přenesena. Zajímavá kamenická práce s dochovanými nápisy na podstavci a symboly Kristova utrpení (např. hřeby, kopí, houba s octem, kostky, důtky) na dříku. Na lucerně je vedle kříže i drobné sousoší Piety.

Zděná, bohatě členěná barokní boží muka v dominantní pozici u zaniklé cesty do Nové Cerekve. Jejich přesné stáří není doloženo, podle letopočtu 1642, který byl objeven při rekonstrukci v roce 2009 lze spekulovat o tom, že jejich vznik souvisel s událostmi třicetileté války. Opravena v l. 2009-2010.

Barokní žulová boží muka z 18. století, dle téměř nečitelné datace na soklu snad z roku 1763. Mají tvarosloví typické pro tuto část Vysočiny. Na nízkém soklu stojí hranolový dřík zakončený čtyřbokou kaplici s třemi nikami. Na vrcholu kaplice je kovový křížek. Památkově chráněna jsou od roku 1958.