
Most v Sazené překlenuje Bakovský potok ve středu vesnice. Severní část mostu se třemi oblouky je starší. Jeden pilíř je na obou stranách zpevněn břity, druhý je širší. Jeden mostní oblouk překračuje vlastní potok, severní oblouk překračoval mlýnský náhon. Na jižní straně je ke staršímu jádru mostu připojeno ještě jedno mladší obloukové pole. Dnes má most celkem čtyři oblouky půlkruhového profilu, z nichž dva otvory jsou suché, inundační. Barokní kamenný most ze 16. století je v havarijním stavu. Po mostě stále přejíždějí přetížené náklaďáky, i když dopravní značka jim to zakazuje. Kolem r. 1970 celý most včetně oblouků pokryt otřesnou a nevzhlednou vrstvou betonu. Ta je na mostě dodnes.
První zmínka o Sazené pochází z roku 1295. Most v obci je vzácná historická barokní památka ze 16. století. Byl postavený na spojnici mezi Sazenou a Nelahozevsí. Zámky v obou těchto místech vlastnil Florián Gryspek z Gryspachu a novým mostem cestu zjednodušil. V 18. stol. vlastnil Sazenou Doksanský klášter. Most prošel rozsáhlou přestavbou a byl osazen šesti barokními sochami vzniklých patrně kolem r. 1757. Jejich autorem je Ignác Platzer. Most kdysi představoval v regionu ojedinělý příklad malého venkovského „Karlova mostu“. Na mostě původně stálo celkem 6 soch. Jednalo se o sochy sv. Antonína, sv. Josefa, sv. Kateřiny a pravděpodobně sv. Klimenta a dále sousoší Ukřižování Ježíše Krista a socha svatého Jana Nepomuckého. Sochy tu byly až do začátku 20. století. Pak postupně podlehly zubu času a společně s vandalismem jedna po druhé zmizely. Na mostě jsou v tuto chvíli repliky dvou posledně… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.