Stará papírna

Dějiny papírenské výroby v Žatci sahají do roku 1866, kdy Johann Schöffl založil manufakturu na výrobu kartonáže v historické části města. Tuto manufakturu koupil roku 1873 Moritz Lüdersdorf. Manufaktura zřejmě nestačila pokrýt zájem odběratelů, takže dal M. Lüdersdorf postavit na žateckém Horním předměstí při silnici do Rakovníka (dnešní ulice Volyňských Čechů) novou továrnu (č. p. 733, dostavěna roku 1878) podle návrhu žateckého architekta Josefa Petrovského. Závod byl značně rozšířen v letech 1881 a 1888–1889 a tak se ke konci 19. století stala továrna největší kartonážkou v celém Rakousku-Uhersku a jen v sousedním Německu byly dva o málo větší závody se stejným výrobním programem. Tehdy továrna zaměstnávala na 300 lidí a vyráběla především lékárnické a klenotnické krabičky, kartonáž pro cukrovinky a pro kosmetiku. K potisku krabic měl závod svou vlastní tiskárnu. Další tovární hala byla k závodu přistavěna v roce 1909 podle návrhu Josefa Salomona. Tím se nejen opět zvýšil objem výroby, ale i její sortiment - součástí závodu je k tomuto datu i knihtiskárna. Moritz Lüdersdorf (a jeho manželka Maria) vlastní továrnu spolu s vilou do poloviny 30. let 20. století, kdy vlastnictví přechází na syna původních majitelů Rudolfa Lüdersdorfa. Ten vlastní závod pravděpodobně až do roku 1945, kdy mu je na základě tzv. dekretů prezidenta republiky odebrán a přechází na československý stát. Po krátkém období národní správy je továrna opět krátce začleněna do národního podniku Západočeské papírny. V roce 1950 přechází kartonážka do n. p. Děčínské papírny. Na počátku 60. let se pak továrna stává pobočným závodem n. p. Severočeské papírny Štětí (a tedy také užívá známou obchodní značku SEPAP) se specializací na výrobu krabic, papírových pytlů a krabiček pro luxusní výrobky (české křišťálové sklo a karlovarský porcelán), později – v 90. letech 20. století -…  číst dále