
Hrad ( komenda křížovnického řádu německých rytířů) z poloviny 13. stol., byl od poloviny 16. stol. přestavován na zámek, který však byl koncem 16. století rozsáhle poškozen požárem a od 17. století se stal majetkem města a sídlem radnice.
Dnes je Chomutov pokládán za nejlépe dochovaný hrad řádu německých rytířů v Čechách.
Dnešní vzhled je výrazně pozměněn zejména úpravami provedenými koncem 19. a začátkem 20. stol. Jedná se o renesanční patrovou budovu o dvou křídlech. V přízemí západní části hlavního křídla jsou místnosti někdejšího řádového hradu. Z východní strany hlavnímu křídla vystupuje kostel sv. Kateřiny.
V budově je dnes radnice a prostory Oblastního muzea v Chomutově
Kateřiny. Postupný rozvoj vedl, že Chomutov se stal nejbohatší řádové panství v Čechách. Později však pro celoevropský odpor k řádu německých rytířů i pro nedbalou zprávu majetku začalo docházet k jeho úpadku. Když v roce 1410 byl řád německých rytířů poražen vojsky polského krále Vladislava II. v bitvě u Grunwaldu byl komtur Oldřich z Ústí roku 1411 donucen předat majetek českému králi Václavu IV. Převážně německé obyvatelstvo Chomutova patřilo mezi odpůrce kalicha a tak již roku 1421 byl Chomutov dobyt vojsky Jana Žižky a město vypleněno. Od roku 1422 byl polorozbořený hrad a liduprázdné město dáno do zástavy bratrům Anargovi a Jindřichovi z Valdenberku. Později v roce 1488 se podařilo Benešovi z Vietmile získat od řádu všechna práva k Chomutovu a zahájil přestavbu hradu (komendy) na zámek. V dalších, renesančních úpravách zámku později pokračoval jeho syn Šebestián. I když zámek roku 1520 vyhořel, byl dále upravován, byla dostavěna severní strana zámku přilehající ke kostelu sv. Kateřiny a kostel byl zařízen jako zámecká kaple. Později se majitelé střídali bez většího vlivu na vlastní vzhled sídla. Až koncem 16. stol., kdy byl majitelem panství Jiří Popel. Ten zvýšil severní zámeckou stranu hlavního křídla o jedno patro a vysokou mansardu a stal se také zakladatelem koleje sv. Ignáce s Loyoly. Roku 1598 při velkém požáru byl zámek prakticky zničen, zůstaly zachovány jen přízemní klenuté prostory. Počátkem 17. století převzalo zámek město, opravilo jej a zřídilo v něm radnici. Zámek byl poměrně často upravován, původní stavby poničené požárem byly zbořeny, zejména část vybudovaná za Šebestiána..
Kostel spolu s komendou byl poškozen při požáruměsta v roce 1408 a při dobytí města husity v roce 1421. Od roku 1411 již město Chomutov nepatřilo řádu, ale bylo spravováno královským hejtmanem a později zástavním právem. Z řádového kostela se stala zámecká kaple. Pozdně gotické a renesanční přestavby komendy na zámecké sídlo kostel zkrátily pohlcením kostelní lodi a západní věže do obytné části sídla. Zásadní úpravou potom prošel kostel za Lobkowitzů, kdy byl proměněn v rodové mauzoleum vestavbou krypty a malířskou výzdobou ve formě epitafu na severní stěně presbyteriaa erbovní výzdobou nad vítězným obloukem a okolo oratoří. Po vykoupení města z poddanství se stal Chomutov královským městem a zámek byl přestavěn na radnici. Kostel byl pak používán jako radniční kaple pod správou jezuitů. Zrušení jezuitského řádu v roce 1773 mělo pak za následek i zrušení kostela. Zařízení bylo rozprodáno a kostel upraven jako sýpka, skladiště a kočárovna. Jako skladiště sloužila stavba až do roku 1990..