
Blatné hradiště se nalézá na jazykovitém výběžku, jehož delší osa je orientovaná severojižně. Ze severu hradiště chránil tok Ohře, který dnes teče ve vzdálenějším korytě. Plochá terasa hradiště byla pouhé dva až čtyři metry nad záplavovým územím Ohře a na severu je přepažena valem. Opevnění, o délce 1100 m, chránilo území o rozloze téměř 7 ha. Výzkumy ukazují, že opevnění tvořila hradba, vybudovaná z trámů, fošen a zeminy. Z vnější strany je chránila zeď z nasucho kladených opukových kamenů a příkop. Síla hradby byla 7,2 m. Hradiště obsahovalo, kromě sídlištních objektů, i raně středověké pohřebiště.
Lokalita postoloprtského hradiště byla osídlena v neolitu, době halštatské a římské. Fortifikace byla vybudována v jediné fázi a existovala ve druhé polovině 10. a počátkem 11. století, přičemž nálezy pocházejí ještě ze 14. století. Hradiště badatelé spojují s hradem Drahúš, zmíněným v Kosmově kronice. Napovídal by tomu i nedaleký místní název Na Drahúši. Místo bylo zkoumáno již na konci 19. století, amatéry i profesionály, kteří zde hledali zaniklý benediktinský klášter Porta apostolorum. Byl mezi nimi např. F. Beneš, J. Maschata a také roku 1891 J. N. Woldřich. Poslední sondáže za vnějším příčným valem prováděl J. Bubeník v sedmdesátých letech minulého století.