
Město Lázně Kynžvart (německy Bad Königswart) má současný název od roku 1918, předtím se nazývalo pouze Kynžvart. Původní ves vznikla jako podhradí hradu Kynžvart (Königswart), který je doložen od roku 1287. Byl založen Konradem z Hohenbergu, aby střežil obchodní cestu z Bečova přes Teplou do Chebu. Časem hrad ztrácel na významu a byl opuštěn. Kolem roku 1345 byl obsazen loupeživými rytíři, proto jej císař Karel IV. nechal zničit. Na přelomu 16. a 17. století byl pod zbořeným hradem vybudován barokní zámeček, který získal současnou podobu zásluhou rodu Metternichů. Od roku 1822 jsou využívány minerální prameny. Kynžvart byl roku 1841 povýšen na město a od roku 1862 má statut lázeňského města. Lázeňská čtvrť vděčí za svůj vznik třem darům přírody: blahodárnému klimatu, minerálním pramenům a ložiskům slatiny v okolí. Nyní má město asi 1400 obyvatel.
Sloup se sochou Trpícího Krista stojí při severní stěně kostela sv. Markéty.
Při stěhování byl ztracen sokl s nápisem, který označoval fundátora a dobu vzniku. Nápis zněl “Andreas Norman anno 1710”. Kamenná barokní socha Trpícího Krista z roku 1710 představuje 60 cm vysokou sedící postavu na vysokém dvoukónickém sloupu s volutovou hlavicí. Sloup s patkou, hladkým dříkem s entazí a korintskou hlavicí, dnes stojí na římse podstavce, který byl při přemísťování sochy odstraněn. Na vrcholu je sedící zmučený Kristus, který se svou nachýlenou hlavou opírá o dlaň pravé ruky, jež je opřena loktem o pravé koleno. Levou ruku má volně položenou na levé noze. Plastika je od roku 1958 chráněna jako kulturní památka..