
Město Lázně Kynžvart (německy Bad Königswart) má současný název od roku 1918, předtím se nazývalo pouze Kynžvart. Původní ves vznikla jako podhradí hradu Kynžvart (Königswart), který je doložen od roku 1287. Byl založen Konradem z Hohenbergu, aby střežil obchodní cestu z Bečova přes Teplou do Chebu. Časem hrad ztrácel na významu a byl opuštěn. Kolem roku 1345 byl obsazen loupeživými rytíři, proto jej císař Karel IV. nechal zničit. Na přelomu 16. a 17. století byl pod zbořeným hradem vybudován barokní zámeček, který získal současnou podobu zásluhou rodu Metternichů. Od roku 1822 jsou využívány minerální prameny. Kynžvart byl roku 1841 povýšen na město a od roku 1862 má statut lázeňského města. Lázeňská čtvrť vděčí za svůj vznik třem darům přírody: blahodárnému klimatu, minerálním pramenům a ložiskům slatiny v okolí. Nyní má město asi 1400 obyvatel.
Sloup se sochou Panny Marie stojí na Náměstí Republiky.
Jedná se pravděpodobně o morový sloup postavený měšťanem z Lázní Kynžvart za morové epidemie. Ze soklu, který je postaven na tři kamenné stupně a v horní části porušen silně vystouplou profilovanou římsou, vyrůstá sloup s hladkým dříkem s entazí a volutovou hlavicí, která nese menší, opětně čtyřboký podstavec, na nějž je posazena drobná soška Panny Marie s děťátkem. Strany soklu jsou plošným rámováním děleny na dvě nestejné plochy. Hořejší zdobí volně užité motivy růžice, dolní jsou mírně bosovány. Na přední straně soklu je zmíněný nápis. Sloup se sochou Panny Marie je od roku 1958 zapsán v seznamu kulturních památek..