© Luděk Pitter 07/2004
Meternichovský zámek vystavěný v letech 1681 - 1691. Dnešní podobu klasicistní vily dostal přestavbou z barokního zámku. Cenné jsou stylové klasicistní interiéry. Okolo rozsáhlý anglický park s drobnými romantickými stavbami.
Zámek Kynžvart stojí na místě tvrze ze 16 stol. Od roku 1623 patřilo kynžvartské panství Metternichům. Barokní zámek nechal postavit hrabě Philipp Emmerich v letech 1681-1691. V letech 1820-1833 byl zámek přestavěn ve stylu vídeňského klasicismu. Mettrnichové vlastnili zámek až do roku 1945 a od té doby patří zámek státu. V zámku si lze prohlédnout množství neobyčejně zajímavých památek. Vedle čtyř pozdněgotických deskových oltářních obrazů je na zámku i knihovna, která patří mezi nejvýznamnější šlechtické knihovny v České republice. Výrazná část památek je spjata s osobou Klementa Wenzela Nepomuka Lothara druhého knížete von Metternich - Winneburg, který se narodil 15. května 1773 v porýnsko-falckém městě Koblenz. Ve všech učebnicích se dozvíte, že v letech 1809 - 1848 byl rakouským ministrem zahraničí a od roku 1821 zároveň rakouským státním kancléřem. Jeho životem však nebyla jen politika, měl rád ženy a asi byl pěkný sukničkář. Podle některých autorů, v době kdy Napoleon ovládal Rakousko, měl milostný poměr s manželkami nejmocnějších Napoleonových generálů z nichž jedna byla dokonce dcerou samotného císaře a jeho milenkou byla i kněžna Vilemína Zaháňská, kterou známe z knihy Babička od Boženy Němcové. To vše však nic nemění na tom, že kancléř Metternich byl jednou z velice významných osobností střední Evropy té doby. Nad tím vším se můžete zamyslet při procházce po zámeckém parku.
16.12. 2003
turistické
Hlavní prohlídková trasa zámku (25 místností):
Schodišťová hala, Temný salónek, Malachitový salónek, malá pracovna, modrý salónek (Napoleónův), kancléřova pracovna s rozkládacím stolem, který sloužil při jednáních Vídeňského kongresu (1814-1815), Richardova knihovna se skrytými dvířky, zelený salón s portréty Habsburků a Metternichů, kulečníkový salón s ruským kulečníkovým stolem (dar od cara Mikuláše I.), velký sál se sochařskými díly Antonia Canovy, zámecká jídelna s rodinnými portréty a unikátním zlaceným stolním servisem Thomire na mahagonovém nábytku, kuřácký salón (renesanční) se čtyřmi oltářními deskovými obrazy od Bernarda Strigela (kolem r. 1510), hudební salón, orientální chodba s kolekcí japonských lakovaných šperkovnic, zámecká zbrojnice s 220 chladnými i palnými zbraněmi, expozice Karla Hussa s památkami na posledního chebského kata - zakladatele zámeckého muzea, oratoř zámecké kaple, zámecká kaple sv. Antonína z Padovy s mramorovým oltářem s ostatky sv.… číst dále
E.H. podle http://www.kynzvart.cz, 22.8. 2013
Další texty turistické
Jen se při pokusu o procházku v zámeckém parku mějte na pozoru, aby…
Ivan Grisa, 3.12. 2011
historie
Zámek Kynžvart s rozlehlým parkem stojí asi 1 km jihozápadně od městečka Lázní Kynžvart na úpatí Slavkovského lesa. Původní barokní zámek vybudoval v l. 1681 – 1691 neznámý architekt pro hraběte Filipa Emericha z Metternichu patrně na místě renesanční tvrze (dnešní severní křídlo a kaple?) či v její blízkosti. Tato tvrz dnes neznámé podoby vznikla patrně až po r. 1585, za tehdejších majitelů kynžvartského panství Cedvidů; poprvé se připomíná r. 1600. Za třicetileté války zpustla a r. 1681 byla při výstavbě zámku stržena. Zámecká novostavba měla podobu jednopatrové, trojkřídlé, k východu otevřené stavby s valbovými střechami. Boční křídla byla nestejně dlouhá, hlavní křídlo bylo opatřeno nárožními věžemi středním, pilastry a atikou zdobeným rizalitem, označujícím navenek umístění hlavního sálu. Kaple umístěná v severním bočním křídle měla vížku s bobulovitou střechou. Dnešní podobu bílé klasicistní vily získal zámek v l. 1833… číst dále
Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy, 5.3. 2005
