
Město Lázně Kynžvart (německy Bad Königswart) má současný název od roku 1918, předtím se nazývalo pouze Kynžvart. Původní ves vznikla jako podhradí hradu Kynžvart (Königswart), který je doložen od roku 1287. Byl založen Konradem z Hohenbergu, aby střežil obchodní cestu z Bečova přes Teplou do Chebu. Časem hrad ztrácel na významu a byl opuštěn. Kolem roku 1345 byl obsazen loupeživými rytíři, proto jej císař Karel IV. nechal zničit. Na přelomu 16. a 17. století byl pod zbořeným hradem vybudován barokní zámeček, který získal současnou podobu zásluhou rodu Metternichů. Od roku 1822 jsou využívány minerální prameny. Kynžvart byl roku 1841 povýšen na město a od roku 1862 má statut lázeňského města. Lázeňská čtvrť vděčí za svůj vznik třem darům přírody: blahodárnému klimatu, minerálním pramenům a ložiskům slatiny v okolí. Nyní má město asi 1400 obyvatel.
Smírčí kříž je ukryt v lesích severně od města a nachází se asi 1,8 km od centra. Přístup k němu vede po žluté značce a u odbočky ke zřícenině hradu neznačenou cestou vpravo proti toku bezejmenného potoka.
Výška nadzemní části je 0,76 m. Jeho celková výše je údajně 1,10 m. Délka příčného břevna je 0,53 m. Šíře dolní části svislého břevna je 0,33 m. Šíře vodorovného břevna dosahuje 0,26 m. Tloušťka popisovaného artefaktu je 0,17 m. Hlava kříže má maximální výši 0,16 m. Smírčí kříž neznámého původu je od roku 1998 chráněnou kulturní památkou..