Místo zaniklé tvrze
Tvrz stávala v pravé polovině snímku, kde dnes prochází silnice
© Pavel Zany Komárek 2.7. 2009
Tvrz byla dvoupatrová zhruba o rozměrech 6x5 metrů. Vystavěna byla z lámané opuky, rohy z větších kamenů. Uvnitř byly prosté trámové stropy.
Nejstarší zpráva o Milčevsi je z r. 1318 v souvislosti se sporem vladyků Ctibora, Držka a Řivína s Jindřichem z Holedče. V polovině 14. století držel část vsi Lev Žatecký a po něm jeho syn Mikuláš († 1393). ...Druhá část Milčevsi s dvorem patřila postoloprtskému klášteru a v husitských válkách se jí zmocnili Žatečtí. Část vesnice s tvrzí držel v r. 1415 Machek z Milčevse. To je také první zpráva o zdejší tvrzi. Koncem 15. století se oba díly vsi staly vlastnictvím města Žatce, jemuž byly v r. 1547 pro účast ve vzpouře proti Ferdinandovi I. konfiskovány. Milčeves získal žatecký královský rychtář Bohuslav z Michalovic, který patrně starou tvrz přestavěl. Po jeho smrti v r. 1575 připadl majetek pěti synům. Tehdy byla Milčeves rozdělena na tři díly a díl s tvrzí dostal Bohuslavův syn Kryštof. Po jeho smrti zdědila tuto část vsi dcera Anna Marie, která se v r. 1611 provdala za Maximiliána Krakovského z Kolovrat. Maxmilián se zúčastnil stavovského povstávní z l. 1618–1620, byl potrestán pokutou 6000 kop míšeňských, a musel proto prodat tvrz s dvorem Heřmanu Černínovi z Chudenic, jenž připojil Milčeves ke Krásnému Dvoru. Ve třicetileté válce byla Milčeves s tvrzí a dvorem vydrancována a vypálena švédskými vojsky (1637 a 1647). Černínové už tvrz neobnovili, ale vystavěli pouze nový dvůr, ovšem na jiném místě. Dvůr poté patřil Státnímu statku v Podbořanech. Z tvrze zůstala do 80. let 20. století pouze jednopatrová věž (čp. 19) o rozměrech asi 5x5 m, kryta šindelovou střechou. Poté, co se částečně zřítila, byla v roce 1984 zbořena bez jakékoliv dokumentace..
