
Dvoupatrový nárožní měšťanský dům s dvorním křídlem si zachoval konstrukce z několika historických období. K nejstarším patří fragmenty gotických zdí a loubí, renesanční přestavbu připomínají kamenné sloupy ve sklepě a přízemí, kamenná okenní ostění, profilovaný dřevěný trámový strop a klenutá síň v patře. Její klenbu zdobí plasticky vystupující hřebínky. Výrazným prvkem je třípatrový goticko-renesanční nárožní arkýř, který spočívá na mohutné profilované kamenné noze. Mansardový krov pochází z 18. nebo počátku 19. století. Při rekonstrukci ve druhé polovině 20. století byla obnovena renesanční síň a odkryty stopy renesančního sgrafita na fasádě. Výsledná adaptace zachovala část historických prostor a konstrukcí a současně je přizpůsobila restauračnímu provozu.
Počátky levé části s loubím lze hledat již ve 13. století. Zásadní přestavbou prošel objekt v renesančním období, patrně od poloviny 16. století. Název Sklípek odkazuje na výčep, který býval v prostorném sklepě; na starších vyobrazeních domu se objevují německé nápisy označující výčep či sklepní hostinec. Na provoz navazoval sklad piva a lednice. V 19. století se v domě nacházely také byty a další provozní prostory. Po druhé světové válce sloužil objekt převážně k bydlení, přestože se postupně začalo uvažovat o jeho přestavbě na restauraci. Po roce 1965 se projektu ujal architekt Zdeněk Gryc. Obnova dokončená na přelomu 60. a 70. let spojila zachování historických konstrukcí s moderním řešením interiéru a technického vybavení. Dům je dnes kulturní památkou a je součástí městské památkové rezervace..