
Rozsáhlá zřícenina hradu ční v ostrožní poloze nad řekou Dyjí, jižně od vsi Lukov. Obec Lukov leží na spojnici Vranov nad Dyjí - Znojmo, z Lukova vede směrem k Hrádku červená turistická značka, na křižovatce "Příčky" pokračujte dál po zelené (naučná stezka Podyjím), která vás dovede až na zříceninu.
Hrad byl postaven moravským markrabětem Janem Jindřichem Lucemburským, který získal zdejší území od premonstrátů z louckého kláštera ve Znojmě v roce 1358. Jan Jindřich Lucemburský nechal postavit dnešní tzv. "Dolní hrad", který využíval jako sídlo při svých loveckých pobytech. Syn Jana Jindřicha Jošt Moravský přenechal r. 1403 lovecký hrádek Přechovi z Kojetic. Po něm měli Hrádek ve vlastnictví - nejpozději od roku 1420 - rakouští Eitzingerové.Ti hrad významně přestavěli - v druhé polovině 15. století zřizují předsunuté opevnění, které do začátku 16. století přejímá funkci obytného jádra hradu (přední hrad). V 16. století se v držení Hrádku vystřídalo několik šlechtických rodů. Roku 1617 jej získali Althannové. V 17. století, za Scherfenbergů, byl roku 1645 hrad dobyt a vydrancován švédskou armádou, načež byl vrchností opuštěn. Od r. 1680 do konce 18. stol. byl Hrádek znovu v majetku Althannů. R. 1799 se Hrádku ujal nový dominus, polský… číst dále
Na Novém Hrádku žil a vládl kdysi rytíř Pulchart se svou ženou Uršulou a malým synkem. No a samozřejmě s početnými poddanými. Ten Pulchart moc rozumu nepobral a občas se taky pěkně chvástal: "Že nevíte, co znamená moje jméno? Že to nevíte?" A i když to tázaní slyšeli už po sto padesáté, otravoval je svým vysvětlováním: "To znamená tvrdý hrad. Tvrdý jako nedobytný. A já takový hrad mám. Ten určitě nikdo nikdy nedobude." A protože zrovna náhodou tehdy žádná válka nebyla, měl pravdu. Ale jednou měl přece namále. To když si o kousek dál vybudoval tvrz jakýsi nedůvěryhodný rytíř, z něhož se zanedlouho vyklubal lapka, který s úspěchem žil a tyl ze statků jiných. Občas si přepadl v lese nějaký povoz či kočár, občas si vyplenil nějakou tu vesničku a i když Znojmo, odkud by mu mohlo hrozit nějaké nebezpečí, bylo skoro za rohem, žil si celkem v pohodě a klidu. Rytíř Pulchart zrovinka ve svém pomalu uvažujícím mozku… číst dále
Otevřeno od 1.5. do 4.9. , dále v září o víkendech. Od 10 do 12 a od 13 do 18 hodin. Délka prohlíkdy je ca 45 minut a cena 30/15 kč zlevněné Prohlídka zahrnuje jak vstup do starého jádra tak do nové části. Pěkná vyhlídka. Výklad kombinován s povídaním o biologickém bohatství Dyjského Národního parku. ps: mimo otvírací dobu nemá moc cenu se pokoušet, z hradu není moc vidět a obě části jsou uzavřeny zvlášť, čili je možné se dostat pouze na nádvoří
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.