Vojšice

Jak je z mých předchozích návštěv patrné, jde o příležitostnou vodoteč a v suchých měsících je koryto zcela vyschlé. Tvrz byla jednoduchého utváření, se čtvercovým pahorkem velmi malých rozměrů, přibližně jen 9 x 9 m, obtočeným příkopem. Pahorek dnes prakticky splývá s okolním terénem a oproti projmutí po příkopu má výšku asi 1 m. Není se čemu divit, neboť poloha na břehu potoka a v mírném údolí má za následek, že při jarním tání nebo přívalových deštích se koryto potoka rychle zaplní a nánosy, které voda přináší, musely příkopy za stovky let srovnat k nepoznání. Není pochyb o tom, že příkopy byly v době života na tvrzi naplněny vodou, přesněji jimi protékal potok a východní stranu obtékalo jeho umělé koryto. Šířku příkopu lze dnes těžko odhadnout, ale vzhledem k rozměrům tvrze jistě nepřesahovaly 10 m. V obdobných případech situování tvrze v rovině je běžné, že z vytěžené hlíny z příkopů byl navýšen pahorek. Zde však k tomuto patrně nedošlo, nebo jen částečně, a to vzhledem k tomu, že na povrchu pahorku se stále nachází kulturní vrstva a je na něm možné najít střepy a tak se situace jeví tak, že byl nasypán jen nepatrně nebo snad vůbec a jeho výška je dnes přibližně stejná a postupem času byly zaneseny pouze příkopy. Pokud existoval, srovnán byl i vnější val. Ze západní strany příkop tvořilo – a dodnes tvoří – přírodní koryto potoka, jistě v době stavby rozšířené. To z jižní a východní strany už je vidět jen znatelné projmutí po umělém korytu tvořícím příkop, jehož dno je silně podmáčené. Jen na severní i severovýchodní straně je stále vidět dnes již jen asi metr široké umělé rameno potoka. Povrch pahorku je dnes rovný, beze stop zástavby, která byla jistě dřevěná s dřevěným ohrazením. Pro lepší představu si můžete pustit krátké video z cesty, které naleznete v pravo v nabídce odkazů www..

Tribuly upřesňují život na tvrzi do 13. a 14. století. Písemně není potvrzená ani zaniklá ves Vojšice, ale je spolehlivě doložená místními názvy..