O bývalé gotické tvrzi není nalezena písemná zmínka. Založena byla zřejmě na přelomu 13. a 14. st. Zachováno je okrouhlé tvrziště o průměru asi 16m. Jako opevnění sloužil vodní příkop, jehož zbytky zůstaly dodnes.
Božetín, Fasattengrün
© Martin Kabeláč 10/2012

Vesnice Božetín, zvaná dříve Fasattengrün, se rozkládá přibližně 3 kilometry jihovýchodně od Lubů a 18 kilometrů severovýchodně od centra Chebu. Její historie je doposud prakticky neznámá. Víme, že již ve 12. století náležela k majetku kláštera ve Waldsassen. O tvrzi, která v ní prokazatelně existovala, nebyla dosud nalezena žádná písemná zmínka. Není proto známo, kdo a kdy ji vystavěl. Snad vznikla ještě za vlastnictví vsi klášterem některým jeho služebníkem, majícím za povinnost starat se o tuto část waldsassenského zboží. Její zánik je nutno klást zřejmě do průběhu 15. století.

Gotická tvrz byla založena pravděpodobně na přelomu 13. a 14. století. Stávala v západní části vsi u bývalého domu číslo 3, severovýchodně od malého rybníčku a jihozápadně od křižovatky cest a návsi. Dochovalo se z ní poměrně výrazné okrouhlé tvrziště o průměru asi 16 metrů, pouze v jihozápadní části poškozené mladším zásahem. Opevnění tvrziště tvořil vodní příkop, jehož největší zbytek se táhne podél západního a severního okraje tvrziště o šířce až 6 metrů u dna a 15 metrů ve vrcholu. Jižně od tvrziště se rozkládá malý rybníček, který zřejmě býval součástí opevnění sídla a tvořil zásobárnu vody pro příkop. Tvrziště bylo po zániku staveb využíváno jako pastvina, v blíže neznámé době přímo na něm vznikla hospodářská budova neznámého účelu, po roce 1900 opět zaniklá.

Božetínské tvrziště dnes patří k méně známým památkám Chebska. Kromě jiných důvodů je to zapříčiněno jistě rovněž skutečností, že v letním období je silně zarostlé vegetací a tím prakticky nepřístupné.

Jiří Úlovec / Hrady, zámky a tvrze na Chebsku, 6.7. 2002
0.3 min
Ikona Ves Božetín se poprvé připomíná v konfirmaci majetku valdsaského cisterciáckého kláštera papežem Luciem III. z r. 1185 spolu se sousedním Oldřichovem a řadou jiných kolonizačních osad na půdě Lubského újezdu. ...
22.1. 2003, Hrady, zámky a Tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, Západní Čechy

Valdsaský klášter dostal tuto oblast ve druhé polovině 12. století od českého panovníka a držel ji do r. 1348. Pak se toto území zase vrátilo k České koruně. Kdy zdejší tvrz vznikla a zanikla, nevíme. Dnes z ní zbývá pouze kruhové tvrziště při západním okraji vsi u domu čp. 3 s částečně zachovaným valem.

22.1. 2003 Hrady, zámky a Tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, Západní Čechy

Půdorys místa


Komentáře

Karlovarský kraj,  Cheb  (CH), Nový Kostel

Místa v okolí

 kostel sv. Ondřeje
 židovský hřbitov
 Luby
 Luby
 vodní nádrž Horka
 Neuhaus
 Vysoký kámen
 kostel sv. Jiljí
 Skalná
 kostel sv. Mikuláše
 Skalná
 hrobka Hendrich
 Cibulka
 Lítov
 kaple Panny Marie
 Starý Rybník
 Soos
 Starý Rybník
 Bublák a niva Plesné
 Hartenberg
 Kapellenberg
 Kaceřov
 Hartoušovské mofety
 Boučí
 kostel sv. Vavřince
 Rusov
 kostel Božího Těla
 evangelický kostel
 Rotavské varhany
 Kraslice (Hausberg)
 Medard
 kostel sv. Olgy
 kostel sv. Martina
 fara
 Jindřichovice
 Doubrava
 Mostov
 Císařské lázně
 metorologický sloup
 minerální pramen
 Hazlov
 pramen Natálie
 stará papírna
 Goethovy skalky
 Poustka
 židovský hřbitov
 Kynšperk nad Ohří
 Týn
 Salingburg
 Bad Elster
 kostel sv. Jiljí
 Favorit
 Chlumek
 Chlumek
 Kopaniny
 Chlumek
 Chlumeček
 vysoká pec
 Kager, Starý zámek
 Šabina
 Ostroh
 kostel sv. Wolfganga
 Olověný vrch
 Komorní hůrka
 Kamenný Dvůr
 Arnoltov
 židovský hřbitov
 Libá (Liebenstein)
 Kostelní Bříza
 Kostelní Bříza
 Pomezná
 Hohenberg
Základní informace místa
ID místa: 1158
Typ místa: tvrz
Stav místa: zaniklý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 3.1.2011
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace
reklama