Manský dvůr

Pan Buchtele se zasloužil se svou rodinou o záchranu hradu ve Skalné a za řadu objevů v kraji vděčíme jeho práci (viz např. Nimrod). Na Manském Dvoře je penzion s možností sportovního rybolovu a projížděk na koni. V sousedním údolí leží část obce Dolní Žandov – Salajna s řadou statků ve stylu venkovské chebské architektury..

V současné době probíhá postupná záchrana budov. V jedné z nich je penzion, v další části malé muzeum. Zemědělská činnost je soustředěna kolem nedalekého kravína, který je čerstvě opraven a rekonstruován pro ustájení koní..

V 11. a 12. století v Kynžvartském a Žandovském průsmyku vznikla opevněná sídla, která chránila hranici a střežila cesty do vnitrozemí. Do soustavy místních opevněných sídel patřil i Manský dvůr a nedaleké Úbočí, které je jako hrad připomínáno až 1360. Vznik obou tvrzí lze vytušit již ve druhé polovině 12. století. Místo, na kterém je Manský dvůr postaven, je prokazatelně propojeno se strážní soustavou ze 12. a 13. století a plně odpovídá nárokům opevnění své doby. Kamenný dvorec obehnaný hlubokým příkopem naplněným vodou a valem v severozápadní části byl zárukou, že spolu s nedalekou tvrzí Úbočí bude široce otevřené údolí bezpečně ochráněno. Příkop kolem Manského dvora je dodnes zachován v délce více jak 900 metrů. První písemná zmínka o Manském dvoře pochází z roku 1242, kdy byl na dvoře uváděn Konrád z Hohenbergu. Ten ho vlastnil do roku 1249. Z toho ze usuzovat, že přibližně po stu letech Manský dvůr téměř ztratil svůj význam jako strážní místo (zřejmě díky dokonalejšímu systému opevnění tvrze v Úbočí) a začal se používat jako léno. V průběhu staletí se okolí dvora měnilo. Vznikaly nové tvrze, ale i samoty a osady. Některé však také zanikaly a z ne zcela zpustlých vznikaly nové. To vše bylo pevně svázáno s hospodářským a politickým vývojem v oblasti. Takový vývoj se nevyhnul ani Manskému dvoru. Tak se ze základní kamenné stavby stal uzavřený, téměř čtvercový statek. V 17. století již Manský dvůr patřil k panství Kynžvart. Berní rula z roku 1654 na Manském dvoře uvádí 4 zaměstnance. Ani v posledním století se změny Manskému dvoru nevyhnuly. Do první světové války statek patřil ke kynžvatskému panství hraběte Metternicha. Po první světové válce se z něho v rámci pozemkové reformy stal tzv. zbytkový statek který počátkem 30. let výměnou a přikoupením dalších pozemků získala rodina významného pražského architekta prof. arch. dr. Ing. Milana Babušky. Zdevastovaný dvůr a zaplevelené pozemky zveleboval až do druhé světové války. Do této doby patří výstavba soustavy vodních nádrží v údolí pod statkem a vznik nové vily vedle statku. Po restituci se rodina původního majitele snaží zdevastované budovy i okolí uvést do slušného stavu a zajistit mu hospodářskou soběstačnost. V jedné z budov vznikl penzion a hospůdka..