Zámek, původně hrad, poprvé zmiňovaný v r. 1217. Na počátku 17. stol. byl hrad renesančně přestavěn. Po vyplenění a vypálení Švédy r. 1647 částečně obnoven v barokním slohu. V r. 1824 hrad přestavěl jeho majitel Jan Nonner na pozdně barokní zámek.
Hlavní obrázek místa
© Alena Caldová, 06/2006
Na místě dnešního zámku v Starém Hrozňatově stával na skále nad potokem hrad, jehož nejstarší částí je dodnes zachovaná okrouhlá románská věž s více než 3 m silnými zdmi o obvodu asi 32 m a stejně vysoká (Černá věž). Druhá věž (Shnilá) byla čtverhranná, hluboko do skály zapuštěná. Hrad Starý Hrozňatov (něm. Altkiensberg) se poprvé uvádí v r. 1217, kdy se v listině o směně statků mezi falckrabím Rabodem a hrabětem Jindřichem z Ortenburku objevuje jako svědek Jindřich z Kinsberku a jeho stejnojmenný syn. Z téhož roku je ve valdsaských análech zápis o tom, že 14. července 1217 zemřel hladem v jeho věži (podle pověsti to byla Shnilá věž) Hroznata z Teplé, když zde byl uvězněn prý pro nenávist k víře. Ve srovnání s tepelským Hroznatovým životopisem (Vita Beati Hraznatac – Hroznata byl od r. 1201 správcem klášterních statků) ze 13. století jsou zde však některé vážné rozpory: v tomto rukopise není o Starém Hrozňatově ani slova, dále se tam Hroznatovo uvěznění a smrt nespojují s žádnými náboženským motivy (i jeho nepřátelé byli křesťané), nýbrž se spory politickými a hospodářskými (zejména o majetek tepelského kláštera a české hranice), jaké Hroznata prokazatelně měl s Hohenberky z Kynžvartu (a nikoliv s rytíři z Kinsberku – Starého Hrozňatova). Zdá se tedy pravděpodobnější, že Hroznatu přepadli a zajali ze msty právě lidé Hohenberků, kteří jej pak uvěznili na svém hradě Kynžvartě. Jeho záměna s podobně znějícím jménem Kinsberg (Starý Hrozňatov) se do valdsaských letopisů dostala asi omylem písaře v pozdější době. Už v r. 1233 byl románský hrad Starý Hrozňatov přestavěn na raně gotický. Další zmínka o něm je z r. 1261, kdy se purkrabí z Gery, Plavna a Vejdy vzdali za 1000 hřiven české váhy zastavených hradů v Chebu, Vokově a Starém Hrozňatově. V r. 1315 podléhal hrad přímo králi…  číst dále
Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1985, 28.6. 2005
Karlovarský kraj,  Cheb  (CH), Cheb

Místa v okolí

 Doubrava
 Dudácká kašna
 Špalíček
 Cheb
 kostel sv. Anny
 Václavský hrad
 kostel sv. Anny
 Bismarckova rozhledna
 Okrouhlá
 Chlumeček
 Cetnov
 Salingburg
 pramen Natálie
 Dyleň
 Císařské lázně
 metorologický sloup
 Bříza
 kostel sv. Olgy
 Manský dvůr
 fara
 kostel sv. Vavřince
 Mostov
 Boršengrýn
 židovský hřbitov
 Pomezná
 Kamenný Dvůr
 kostel sv. Volfganga
 Ostroh
 Poustka
 Kynšperk nad Ohří
 Hohenberg
 židovský hřbitov
 Starý Rybník
 Kager, Starý zámek
 Kaceřov
 Libá (Liebenstein)
 Hazlov
 židovský hřbitov
 Chlumek
 Arnoltov
 Šabina
 Chlumek
 Chlumek
 Rusov
 Broumov
 Svatovítský zámek
Základní informace místa
ID místa: 379
Typ místa: zámek
Podkategorie: původní hrad
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 25.8.2001
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.

reklama