Soubor obytných domů inspirovaný anglickými zahradními městy. Podle projektu Jana Kotěry ho stavěl od roku 1909 pensijní fond zaměstnanců státních drah jižně nad lounským nádražím. Dokončení celého záměru zmařil nedostatek financí a I. světová válka.
Hlavní obrázek místa
Dům v Klicperově ulici
© Ivan Grisa 10/2010

Kolonie železničních zaměstnanců v Lounech

Louny se postupnou výstavbou několika tratí staly v letech 1872–1904 významným železničním uzlem. Severně od nádraží, které bylo umístěno ve značné vzdálenosti od centra města, byly postaveny rozměrné dílny. Ubytování velkého počtu drážních zaměstnanců se stalo sociálním problémem. Od počátku 20. století se v západní části města stavěly nové domky, zprvu bez větších urbanistických ambicí. Situace se změnila roku 1909, kdy přední český architekt Jan Kotěra navrhl na svahu jižně nad nádražím kolonii obytných domů pro rodinné i nájemní bydlení. Financování stavby se ujal pensijní fond železničních zaměstnanců. Podle Kotěrova záměru měla v Lounech vyrůst obdoba anglických zahradních měst s plnou vybaveností. Finanční potíže a vypuknutí I. světové války však způsobily, že se podařilo postavit jen torso původního záměru, ohraničené dnešními ulicemi Husova, Dykova, Čeňka Zemana a Bezručova. Kolonie sestává z několika typů domů od rodinných řadových přízemních tří- a čtyřdomků přes patrové domky s osmi byty až po velký čtyřpodlažní blokový dům na Husově ulici. Společným rysem jim bylo užití režného cihlového zdiva a střízlivého dekoru ve stylu individualistické moderny. V posledních desetiletích se bohužel na dříve jednotném stylu objektů podepsaly nekoncepčně prováděné opravy, často s užitím podřadných materiálů. Kolonie si i tak zachovává původní hmotovou skladbu a velmi příznivý urbanistický rozvrh.
Ivan Grisa, 25.10. 2010
historie

Otakar Jaroš (1. 8. 1912 – 8. 3. 1943)

Nejvýznamnějším rodákem z kolonie železničních zaměstnanců v Lounech byl Otakar Jaroš, příslušník I. československého samostatného praporu v Sovětském svazu. Narodil se sice v Lounech, ale většinu dětství prožil v Mělníku. Od roku 1933 byl profesionálním vojákem československé armády, roku 1939 se přes Polsko dostal do Sovětského svazu. Zde byl internován jako podezřelý nepřátelský cizinec. Roku 1941 se dostal do československé jednotky, která se formovala v Buzuluku. Od počátku v ní patřil k nekomunistickému křídlu. V prvním ostrém bojovém nasazení jednotky, v bitvě u ukrajinského Sokolova, padl 8. 3. 1943. Jako první cizinec byl in memoriam vyznamenán titulem Hrdina Sovětského svazu. Po II. světové válce jeho památky zneužila komunistická diktatura. K lounské železničářské kolonii a Jarošovi se vztahuje tragikomická historka z počátku 50. let: místní partajní funkcionáři se rozhodli pojmenovat jednu z ulic po…  číst dále

Ivan Grisa, 25.10. 2010

Ústecký kraj,  Louny  (LN), Louny

Místa v okolí

 kostel sv. Vavřince
 židovský hřbitov
 kostel Matky Boží
 Vršovice
 inundační most
 Louny – MPR
 kostel sv. Mikuláše
 barokní špitál
 městské hradby
 Blšany u Loun
 kostel sv. Matouše
 kostel sv. Petra
 kostel sv. Klimenta
 vodárenská věž
 kaple sv. Anny
 Cítoliby
 kostel sv. Kateřiny
 kaple sv. Václava
 kostel sv. Havla
 kostel sv. Havla
 Lenešice
 menhir Baba
 kaple sv. Jiří
 Oblík
 kostel sv. Mikuláše
 Raná
 Toužetín
 Brník
 kaple sv. Jiří
 kaple sv. Václava
 Nový hrad
 Hřivčice
 fara
 větrný mlýn
 socha sv. Linharta
 Hradiště
 židovský hřbitov
 Pátek
 mlýn
 židovské ghetto
 silniční most
 kostel sv. Martina
 pivovar
 Postoloprty
 nová radnice
 Divice
 stará radnice
 cihlářská pec
 Drahúš
 kostel sv. Jiří
 Panenský Týnec
 mlýn na Ohři
 Koštice
 Písečný vrch
 kaple sv. Víta
 kostel sv. Václava
 pivovar Liebshausen
 kamenný kříž
 kostel sv. Jiljí
 Žerotín
 kaple sv. Václava
 Oldřichův dub
 Libčeves
 Peruc
 Muzeum české vesnice
 Vinařice
 Stradonice
 Hřivice
 boží muka
 Stradonka
 socha sv. Václava
 zvonička
 kaple sv. Blažeje
 kaple
 kostel sv. Jakuba
 Bělušice
 Mradice
 kostel sv. Martina
 vrch Kamýk
 Tobiášův vrch
 Kozojedy
 Klímův mlýn
 Levousy
 kostel sv. Václava
 kaple sv. Václava
 kaple sv. Floriána
 kaplička
 zichovecký kromlech
 kostel sv. Václava
 synagoga
 Šebín
 Dřevíč
 Třebívlice
 Lipno
 kaple sv. Václava
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Jiljí
 Líska
 Hradištko
 sloup sv. Bernarda
 Rychvald
 kostel sv. Havla
 kostel sv. Bernarda
 Chrámce
 Strkovice
 Bitozeves
 kaple sv. Anny
 menhir Kamenný muž
 židovský hřbitov
 Hradiště
 menhir Zakletý mnich
 Klobuky
 Líský
 kostel sv. Vavřince
 kaple sv. Ferdinanda
 Travertinová kupa
 Vraný
 výklenková kaple
 kaple sv. Rozálie
 Tuchořice
 kaple sv. Prokopa
 Vraný
 Slánská brána
 kostel sv. Matouše
 sýpka
 Žichov, Schichow
 kostel sv. Václava
 Blešno
 socha Ecce Homo
 Kobylníky
 Evaň
 Stekník
 Korozluky
 kaple sv. Josefa
 Pravda
 Domoušice
 kostel sv. Prokopa
 Blažim
 Čeradice
 Cífkův statek
 Šubrtův statek
 fara
 kostel sv. Martina
 Třebíz
 kaple sv. Martina
 kostel sv. Augustina
 kostel sv. Václava
 Dlažkovice
 židovský hřbitov
 Pnětluky
 Házmburk
 Oltářík
 kaple
 kostel sv. Martina
 Třeskonice
 Roviny, Na Rovinách
 kostel sv. Víta
 kaple sv. Bartoloměje
 Líčkov
 kaple Panny Marie
 kaple
 pivovar
 kaple
 kaple
 Lucký mlýn
 Neprobylice
 zvonice
 smírčí kříž
 Neprobylice
 kostel sv. Ducha
 Košťálov
 kaple
 kaple sv. Václava
 kostel sv. Jakuba
 Čížkovice
 židovský hřbitov
Základní informace místa
ID místa: 9477
Typ místa: ostatní
Podkategorie: palác, dům
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 26.12.2010
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

reklama