
Vodárenská věž v Cítolibech stojí v severozápadním koutě Tyršova náměstí, nedaleko rybníčku. Jedná se o hranolovou čtyřpodlažní stavbu (suterén, přízemí a dvě patra) o půdorysu 8,2 x 8,6 x 8,9 x 8,6 m, který se směrem vzhůru zužuje. U severní stěny do výše 1. patra dosahuje vstupní přístavek, východní stěna je bez oken, jižní a západní dvojosá. Fasády člení omítkové liseny, střecha je jehlancová, krytá taškami. V suterénu se dochovaly stopy po osazení vodního kola, které pohánělo čerpadlo, jež dopravovalo vodu do nádrže v horním patře. Z technologického vybavení se vzhledem k několika přestavbám a změně funkce nic nedochovalo.
První zmínka o vodovodu v Cítolibech pochází sice již z roku 1569, vodárenská věž byla ale pravděpodobně postavena až po roce 1717, kdy byl zřízen bazén v zámeckém parku. První přímá zmínka o věži však pochází až z roku 1785, první zachycení její podoby přináší veduta z roku 1812. Roku 1885 byla při opravě snížena střecha (z té doby dochovaná korouhvička). Vodárna přestala fungovat ve 20. letech 20. století, kdy zde byl zřízen sirotčinec. Postupně se tu vystřídaly další funkce (byty, klubovny), v současné době prochází opravou interiérů.
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.