© František Kinař, 08/2013
Zámek stojí v dnešní obci Králec, která je součástí Dolní Studénky. Název zámku je odvozen od původní obce Třemešek, která se zde dříve rozkládala, později zanikla.
Budova zámku je jednoduchý dvoupatrový objekt s obdélníkovým půdorysem, původně renesanční, přestavěn v 19. století ve stylu pozdního empíru. Zámek má 3 patra, podkroví, suterén a zasklenou terasu, kryjící hlavní vstup. ...V přízemí budovy se nachází plackové klenby bez štukatury. Jedinečným renesančním dílem je výrazný reliéfní pískovcový portál s figurami Jana Bukůvky z Bukůvky a Esther, roz. Sirakovské z Pěrkova (z Opolska ve Slezsku), který vyrobili italští kameníci. Portál je jedinečný nejen svým bohatým reliéfním zdobením, ale hlavně zpodobněním postav s jednoznačně portrétním záměrem (jak dokládají nápisy, uvádějící věk – 32 a 28 let, ale i zpodobnění tváří, šatů a přirozený postoj postav)..
historie zámku Třemešekstoletí a poté zanikla. Obec Králec je dnes částí obce Dolní Studénka. Současný zámek nahradil tvrz, která stávala v obci již ve 14. století (nepřímo zmiňována při dělení majetku pánů z Lipé roku 1346). Roku 1420 se zmiňuje Beneš z Víckova na Třemešku, za husitských válek zde sídlili Ganzarové z Kožíškova, manský rod pánů z Kravař. Za Tunklů ze Zábřehu r. 1471 dobylo tvrz uherské vojsko, a ta poté i s panstvím zpustla. R. 1527 koupil pustou ves se dvorem Petr ze Žerotína. Roku 1559 získal třemešské panství Petr Bukůvka z Bukůvky a na Červené Lhotě. Jeho syn Jan se zde rozhodl – poté, co panství zdědil – vybudovat rodinné sídlo a postavil nový zámek v renesančním stylu (dokončen r. 1587). Není vůbec jisté, zda zámek stojí na místě dřívější tvrze. Nově postavený zámek byl jednopatrovou budovou s vysokou sedlovou střechou a dřevěnou věží. Neobyčejně bohatě zdobený renesanční portál zámku (datovaný 1587) zdobí i postavy Jana a jeho manželky Esther, roz. Sirakovské z Pěrkova (z Opolska ve Slezsku), který vyrobili italští kameníci. Zámek byl v majetku Bukůvků do r. 1653, poté v letech 1653–1771 patřil Žerotínům. Poslední majitel z rodu Žerotínů, Josef Karel, nechal r. 1751 upravit zámeckou věž na hvězdárnu (dalekohled mu vyrobil slavný anglický optik Ramsden). Od Žerotínů získali r. 1771 zámek Stillfriedové a od nich r. 1812 šumperský obchodník Franz Tersch. Jeho syn r. 1857 nechal zámek přestavět v pozdně empírovém stavebním stylu (přistavěno patro, vstupní visutá rampa na bosovaných pilířích, průčelí pročleněno trojosým zvýšeným rizalitem s věžičkou, upravena fasáda). R. 1861 koupil zámek brněnský advokát dr. Eduard Ulrych, za kterého byla započatá přestavba dokončena. Eduard Ulrych zřídil u zámku rozsáhlou srnčí (později daňčí) oboru. Od Ulrychů koupil zdejší majetek rytíř Richard Mauethner, který jej prodal r. 1938 společnosti Lada, která zastupovala firmu Baťa. Po roce 1945 byl majetek znárodněn, byl zde internát pro učně Severomoravských dřevařských závodů, n. p. Šumperk. K zámku náleží také fragment zámeckého parku (4,03 ha), polnosti a pivovar. Zámek patří mezi nemovité národní kulturní památky ČR. Do léta 2018 měl zámek od obce v pronájmu pan Luděk Rybka a využíval jej jako ubytovnu. Obec získala dotaci na přestavbu objektu na komunitní centrum, situaci však 2. 7. 2018 značně zkomplikoval požár s předběžně odhadovanou škodou 1,5 mil. Kč. Po dokončení přestavby budou polovinu centra využívat matky s dětmi, v dalších prostorech budou umístěny ambulantní sociální služby, komunitní prostor pro setkávání občanů, sociální byty apod.
