Zaniklé šance na pahorku v jz. části obce Hrčava. Vystavěny v r. 1645. Naposledy využity r. 1741, za prusko-rakouské války. V polovině 18. stol. svůj význam a zanikly. Z místa nádherný výhled na Trojmezí.
Hlavní obrázek místa
Pohled na pahorek na němž stávaly šance Hrčava
pohled od szz., z míst šancí na Bařinách
© Jan P. Štěpánek 2005
Nejvýchodnější obec České republiky – Hrčava, leží asi 8 km jihovýchodně od města Jablunkova. Osada vznikla vyčleněním z polské obce Javořinka a od roku 1926 je samostatnou obcí. Lokalita šancí v nejvýchodnější obci České republiky se nachází jihozápadně od centra obce, necelých 300 m od okraje vesnice. Na lokalitu upozorňují nejen místní obyvatelé v jejichž povědomí existence i místo, kde šance stály, stále je, ale i pomístní název Na šancích, který právě v popisovaném místě je uveden na platné katastrální mapě. Místo šancí se nachází na mírném odlesněném vršku, který vybíhá k západu ze zatravněného hřebene táhnoucího se od centra Hrčavy přímo k jihu na hranici se Slovenskem. Na vrcholku však nejsou již žádné náznaky terénních anomálií upomínajících na šance. Místo je zatravněno, částečně slouží jako louka a částečně jako políčko pro brambory. Z lokality je krásně vidět celý masív Gírové, na česko-slovenskou hranici, trojmezí naší republiky, Slovenska a Polska a na polskou obec Jaworzinka (čes. Javořinka). Pro úplnost je třeba dodat, že takovýchto drobných pevnůstek – malých šancí je ve zdejším okolí více a kdysi tvořily souvislý řetězec jednotného účelu – strážit hranici před vpádem nepřítele – s hlavním střediskem na pevnosti v Mostech u Jablunkova.
Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku (J. Tichánek a kolektiv, 2006), 13.8. 2006
historie

Historie šancí Hrčava

Hrčava zdejší šance jsou poprvé zmiňovány v roce 1645. Z tohoto roku existuje první zpráva v souvislosti se stavbou obranných valů - šancí „Hertiawa“, které patřila do dvojitého pásma obranných pevnůstek budovaných v celém jihotěšínském pohraničí na ochranu před vpády z Uher Jablunkovským průsmykem. Z listiny je patrno, že na současném trojmezí česko – slovensko – polských hranicích stávala obranná tvrz a to ještě dříve, než tam vznikla osada dřevorubců a pastevců. V období vrcholící třicetileté války, po druhém švédském vpádu útočila švédská vojska také na severní a střední Těšínsko. Aby nedošlo ke spojení Švédů a Uhrů, bylo nutno posílit území od jihu. Proto byla zesílena obrana jednotlivých šanců a na Hrčavu byl poslán se zvláštním oddílem hejtman Alexander Fröhlich. Ten samozřejmě pravidelně odtud posílal do Těšína hlášení o celkové situaci. V jeho dalších listech se zdejší pevnůstka nazývá Hertzawa, Hertiawa,…  číst dále

Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku (J. Tichánek a kolektiv, 2006), 13.8. 2006

Půdorys místa

Zákres místa bývalých šancí do současné katastrální mapy dle J. P. Štěpánka, na mapě je patrný nápis Na šancích, odkazující na jejich existenci
© Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku (J. Tichánek a kolektiv, 2006)
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Moravskoslezský kraj,  Frýdek-Místek  (FM),

Místa v okolí

 šance Bařiny
 šance Džolek
 Sušanské šance
 šance Studeničné
 šance na Kempě
 šance Na Hrádku
 šance Dolina
 Písek
 Staré šance
 Návsí
 šance Dolní Lomná
 Hrádek nad Olší
 Hrádek nad Olší
 evangelický kostel
 Karpentná
 kostel sv. Kateřiny
Základní informace místa
ID místa: 3830
Typ místa: pevnost, bunkr
Stav místa: zaniklý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 13.8.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobné

Články

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.

Na skok k Panence do Skoků - díl první: zrození legendy

Historie

Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.

Jak se topilo na hradech?

Reklamní sdělení

Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.

Procházka zimním Štramberkem protáhne tělo a pohladí duši

Cestování

Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.

reklama