šance Komorovský grúň

Pojmenovány jako Lieuten…Post(?). Míra ztotožnění s šancemi na Komorovském grúni je však velmi orientační vzhledem k velké míře schématičnosti mapy. 2) Šance jsou zobrazeny na mapě jižního Těšínska a Čadecka vložené ke spisům z r. 1723 – zde zobrazeny jako objekt tvaru tupé 8 cípé hvězdy. Pojmenování nečitelné. Dle prvně jmenované mapy a dle uspořádání terénu se může jednat pouze o šance na Komorovském grúni. 3) Šance jsou zobrazeny na nepojmenované mapě zobrazující jižní Jablunkovsko od Mostů ohraničené na jihu potokem Milošovský a říčkou Čadečka či také Čierňanka – zde zobrazeny jako obdélná reduta přímo na vrcholovém hřebeni s dnešním označením Komorovský grúň (kóta 732). Pojmenovány Waleczka Kura. Toto zobrazení je možno považovat za věrohodné, vzhledem ke skutečnosti, že se blíží důvěryhodnému I. vojenskému mapování (viz. níže). 4) Šance jsou možná zobrazeny na mapě nadepsané: Plan Der Situation Von Der Stadt Jablúnka,….(kolorovaná, směr k jihu, 2 legendy v horních rozích) – zde snad zobrazeny jako menší obdélná reduta s průjezdem v sv. straně. Mapa je velmi schématická a nelze jednoznačně ztotožnit vyobrazené 3 reduty. 5) Šance jsou zobrazeny na mapě z roku 1772 nadepsané v horní části …Des Fürstenthu a v dolní části mapy ...Des Königreichs s velkou legendou v levé dolní části – zde zobrazeny jako obdélná reduta na vrcholku vystupujícím z vrcholového hřebene směřujícího od západu od Gírové. Po jižní straně reduty vede hřebenová cesta od Gírové. Buď bez pojmenování, nebo název splývá s terénem. Špatná kvalita kopie. 6) Šance naopak nejsou překvapivě zobrazeny na mapě v levé dolní části nadepsané N=ro ? Copia Desim Jahr 1772 unter suchten Stuks der Fest Linie… – zde se pouze na následujícím vrcholku v pásu Mali Beskyd a Gerova vyskytuje nápis Dzolek. Dle utváření terénu jde ale jistě o Komorovský grúň. 7) Šance jsou velmi dobře zobrazeny na mapě I. vojenského mapování císaře Josefa II. z let 1764–1768 a 1780–1783 (rektifikace), mapový list č. 9 – Slezsko. Zde jsou zobrazeny jako pravidelná čtvercová až obdélná reduta v jejímž těsném jižním sousedství vede po odlesněném hřebeni vrcholová komunikace směřující od Mostů, přes Gírovou do dnešní polské Javořinky. Vstup do pevnůstky (průjezd) je veden od jihu, z cesty. Před i za pevností se cesta větví na vedlejší stezky vedoucí do Bukovce. Na mapě je šance či prostor kolem ní nazván jako Walezskow. B. Podobný název byl použit i na mapě ve 3. případě. Toto zobrazení lze s jistotou ztotožnit se šancemi na Komorovském grúni. Odpovídá dnešní topografické situaci v poloze Komorovský grůň a velmi se podobá i komunikační schéma. 8) Šance jsou přesně zobrazeny na mapě II. vojenského mapování císaře Františka I. (II.) z let 1836-1852 (viz obr. 7.) – zde zobrazeny nezřetelně jako obdélný či čtvercový objekt typu reduta. Po jižní straně reduty vede hřebenová stezka z Gírové, která se západně před šancemi větví a směřuje také do nedalekého Bukovce. Polohu šancí lze přesněji umístit k severovýchodní části západního vrcholu plochého dvouvrcholového hřebene lokality Komorovský grúň. 9) Šance jsou možná zobrazeny i na mapě III. vojenského mapování z let 1872 (až polovina 20. století). Jednoznačně lze na mapě rozeznat šrafováním a vrstevnicemi zobrazený dvouvrcholový hřeben Komorovského grúně. Při severovýchodní části západního vrcholu je na mapě zobrazena snad i jakási forma drobného objektu. S větší pravděpodobností se však jedná o mapovou značku vrcholu s jeho výškovou kótou. 10) Je s podivem, že šance nejsou vůbec zobrazeny na mapách císařských povinných otisků stabilního katastru Čech, Moravy a Slezska 1:2880 (1824–1843). Předpokládalo by se, že jejich plocha bude vyznačena alespoň formou odlišného využití pozemků. Z toho lze soudit, že šance buďto zcela neexistovaly nebo, a to je pravděpodobnější, jejich význam natolik poklesl, že s nimi nebylo uvažováno jako se samostatným objektem hodným zakreslení. Jejich zakreslení na mapě II. vojenského mapování přibližně z týchž let je možno vysvětlit jejich reálnou existencí (vojensky se s nimi mohlo do budoucna počítat), ale již delší dobu faktickým nevyužíváním..

a východní 669,8 m n. m.) vybíhající z masivu hory Gírová (839 m n. m.). Vlastní objekt byl vystavěn dle mapových podkladů v severním či severovýchodním sousedství západního z vrcholů. V době 17. až 19. století, kdy byly vrcholové partie odlesněné, lze očekávat přímou viditelnost z místa na šance Kempa a Sušanské nad středem Bukovce na severu a na druhé straně se šancemi v Hrčavě. Toto geniální přímé propojení umožňovalo v jeden moment kontrolu nad komunikací z Polska jdoucí údolím říčky Olše v severní části Bukovce a nad cestami v údolí říčky Čierňaky v dnešním Slovensku (někdejším Uhersku). Je možno předpokládat i vizuální spojení se šancemi v lokalitě Bařiny na jižních svazích Gírové. Pro podobu šancí na Komorovském grúni byl zvolen typ pevnosti zvaný reduta – tj. pravidelná obdélná či čtvercová pevnost vymezená násypem valu (zpevněného kamennou zdí či dřevěnou palisádou), kterou obíhal příkop. Uvnitř šancí byl snad jednoduchý dřevěný objekt boudy, která sloužila jako zázemí pro stálou vojenskou posádku o několika lidech (od 3 do 6 osob). Vnitřní nároží mohla být vybavena plošinami pro postavení děl a rampami na ně. Vstup do objektu byl veden od jihu, kudy zřejmě již od 17. století vedla hřebenová cesta z Gírové (Mostů u Jablunkova s hlavní pevností). Fakticky objekt šancí v podobě valů a příkopů existoval ještě v první třetině 19. století. Byl již však vojensky nevyužívaný a nedlouho po tomto datu definitivně zaniká. Přispěla k tomu i skutečnost, že již na počátku 19. století se v těchto končinách začínají objevovat první drobné pasekářské usedlosti a odlesněné hřebeny a svahy jsou využívány jako paseky, louky a drobná políčka. Těm patrně padly za oběť i zdejší, na poměrně plochém a tím pádem i dobře přístupném hřebeni situované šance. Snahou o přesnou lokalizaci objektů šancí v terénu samém bylo zjištěno toto: šance je třeba hledat na odlesněném plochém hřebeni lokality osady zvané Komorovský grúň, vzdálené 1,65 km vzdušnou čarou severně od Hrčavy a přibližně stejnou vzdálenost jižně od centra Bukovce. Ze středu Bukovce sem vede červená turistická trasa, od hraničního přechodu v Bukovci zelená a z Hrčavy žlutá. Vede sem i místní drobná asfaltová komunikace z Bukovce i z Hrčavy. Je třeba neplést si lokalitu osady Komorosvký grúň s polohou Komorovský grúň (732 m n. m.), která se nachází asi kilometr západněji. Lokalita vlastních šancí se nacházela v těsném severním sousedství vrcholové asfaltové cesty. Na západě šance přibližně vymezovala přístupová komunikace z asfaltové cesty k moderní retranslační stanici. Zde, v tomto komunikací vymezeném prostoru, lze zaniklý objekt šancí očekávat. Dnes se zde nachází drobné obdělávané pole a žádný terénní náznak nesvědčí o existenci opevněného objektu. Povrchovou prospekcí byl získán soubor několika drobných úlomků keramiky časově zařaditelný do 17. až 18. století, což potvrzuje existenci šancí..