Žilínský mlýn

Nad mlýnem byla vodní nádrž, z níž byla voda spádem vedena na mlýnské kolo. Na západní straně mlýna byl dvůr. Na protější straně dvora stojí dochovaná kovárna č.p. 84. Na severní straně stojí ve svahu bývalý výminek, dnes č.p. 83. Hospodářské stavení na jižní straně dvora bylo odstraněno při stavbě silnice. Zadní severozápadní jednopatrová zděná část mlýna je částečně zapuštěná ve svahu. Zde se nachází mlýnice. Mlýnské kolo bylo do roku 2021 v obezděném vodním korytu u severovýchodní zdi mlýnice. Po obnově bude vráceno na své místo. Přední jihovýchodní část mlýna je podezděná přízemní dubová roubenka, která sloužila jako obydlí mlynáře a jeho rodiny. Před rekonstrukcí byla roubenka zvenčí omítnutá. Společná sedlová střecha obou částí mlýna je krytá šindelem. Na obou koncích je ukončena svisle bedněnými střešními štíty. Pod čelním jihovýchodním štítem je krátká pultová střecha (podlomenice). Pod severozápadním štítem jsou obdélné dveře do patra mlýnice. Tudy se ze stráně nosilo obylí do násypky (do zanášky). Obě boční průčelí mlýna jsou tříosé, čelní jihovýchodní průčelí je dvouosé. Obdélné vstupní dveře v dřevěné zárubni jsou ve střední ose jihozápadního průčelí. V severní ose jihozápadního průčelí jsou nad sebou dvě obdélná okna různých velikostí. V severní ose severovýchodního průčelí jsou nad sebou dva obdélné otvory. Horní otvor slouží jako okno, spodní otvor slouží k protažení hřídele mlýnského kola do mlýnice. Interiér má trojdílnou dispozici. Hlavními dveřmi v jihozápadním průčelí se vchází do vstupní síně. Z ní se jde vpravo do světnice (izby), rovně do černé kuchyně s kachlovými kamny a vlevo do mlýnice. Světnice je podsklepená, do sklepa se schází poklopem v podlaze. Strop je trámový s průvlakem. Jsou zde kachlová kamna na zděném soklu. Druhými dveřmi se jde do kuchyně. Nad kuchyní je na střeše vysoký komín. Ve vstupní síni je dřevěné schodiště na půdu s hambálkovým krovem. Trámový strop v přízemí mlýnice je podepřený dřevěnými sloupy. Zde se nachází válcová mlecí stolice s rýhovanými válci v dřevěné skříni z konce 19. století od firmy strojírna knížete Salma v Blansku. U severozápadní zdi jsou dřevěné schody do patra mlýnice (do zanášky s násypkou). Patro mlýnice je otevřené do krovu střechy..

Mongoly zpustošenou vesnici její obyvatelé opustili a přesídlili do doliny k Žilínu. Jméno Kladná vzniklo označením vesnice postavené z klád. Jméno Žilín je odvozeno z osobního jména Žila nebo Žíla. Spojené vesnice se donedávna psaly se spojovníkem jako Kladná-Žilín. První písemná zmínka je z roku 1376. Vodní mlýn byl v Žilíně postaven v 1. polovině 18. století. Roubenka je datovaná do období let 1720-1731. Je vyobrazena na prvním vojenském mapování z let 1764-1768. V roce 1806 byl mlynářem Florián Hruboš, narozený 3. 5. 1770 v mlynářské rodině v Šarovech. V roce 1828 byl mlynářem Josef Kovařík. V letech 1901-1915 zde byl Jan Martinec, ten ale živnost neprovozoval. V letech 1930-1939 zde působil Alois Martinec. S vodním pohonem byl mlýn v provozu do poloviny 20. století. I se soustrojím se následně dochoval v původním stavu díky péči jeho majitelky, paní Jiřiny Martincové. Mlýn byl obydlen do začátku 21. století. Od roku 2008 je spolu se sousední kovárnou na seznamu kulturních památek. Mlýn a kovárnu koupila soukromá majitelka. Bylo provedeno statické zajištění a obnoveno zastřešení obou památkově chráněných budov. Celková rekonstrukce zatím není dokončena..