
V lokalitě s krásným pobeskydským názvem Bařiny dnes najdeme jen krásné horské výhledy a drsnou, ale panenskou přírodu. Kdysi zde však stával důležitý článek v řetězci větších i menších pevnůstek, chránících hranici Slezska, jmenovitě Těšínského knížectví, proti nepřátelskému Uhersku – šance Bařiny.
Místo, kde se objekt šancí nacházel, je velmi snadno dostupné. Zájemce o návštěvu této lokality se musí vydat po silnici z Jablunkova na hraniční přechod Mosty u Jablunkova/ Svrčinovec. Několik málo desítek metrů před samotným hraničním přechodem je třeba odbočit doprava, na silnici vedoucí do nejvýchodnější obce republiky, Hrčavy. Po této cestě je třeba ujet asi 6,5 km, až se dorazí k místu, označenému autobusovou zastávkou Markov. Zde je třeba odbočit doleva, na zpevněnou vedlejší cestu vedoucí lesem, která nás po necelém kilometru dovede až na odlesněné místo kde stojí několik drobných domečků. A právě tyto domečky a odlesněné plochy kolem, tvoří lokalitu Bařiny.
A kde stály zdejší šance? Ty se nacházely nad skupinkou domků, na prostoru plochého hřebene ohraničeného na severu vyježděnou stezkou a na jihu lesem. V současnosti se na tomto místě nenachází vůbec nic co by připomínalo existenci pevnůstky, pouze udržovaná louka. Podle dochovaných vyobrazení šancí na starých mapách se jednalo o typ pevnosti, tzv. redutu – čtvercový objekt s drobnou centrální, patrně dřevěnou stavbou, pro strážce pevnosti.
O založení ani existenci šancí neexistuje žádný písemný doklad, ani jiná historická zpráva. Pevnůstka je však zachycena na mnoha historických mapách Těšínského knížectví a Slezsko – Uherského pomezí. Zákresy a pojem šance Bařiny (Barziny Schanz, Barzina Schanz, Bařina Alte Schanze, ...) se vyskytují na zákresech již z počátku 18. století. Je tedy velmi pravděpodobné, že byly založeny po polovině 17. století, ve stejné době jako další objekty drobných pevnůstek v okolí. Není bez zajímavosti, že čtvercový objekt reduty v lokalitě Bařiny je zachycen ještě na mapě ze 70. let 19. století. Je tedy jisté, že před cca 120 lety zde terénní náznaky pevnůstky ještě existovaly. Co se s šancemi stalo dále je jen otázkou. Patrně bylo území s torzem pevnůstky dáno do užívání zde žijícím starousedlíkům (patrně potomkům původní posádky pevnosti) a ti zbytečné valy šancí zplanýrovali, kamenný materiál použili jako stavební pro své domy a volnou plochu začali zemědělsky využívat.
Z místa bývalých šancí je nádherně vidět na vesničku Hrčavu i odlesněný pahorek na ní, na němž stál další z objektů řetězce šancí.