Lokalita zaniklé drobné pohraniční slezské pevnosti proti Uhersku, chránící Těšínské knížectví. Šance typu reduta existovaly dle zákresů ještě v 70. letech 19. století.
Hlavní obrázek místa
Pohled od severozápadu na plochu, kde se rozkládaly zaniklé šance.
© Jan P. Štěpánek 09/2005
V lokalitě s krásným pobeskydským názvem Bařiny dnes najdeme jen krásné horské výhledy a drsnou, ale panenskou přírodu. Kdysi zde však stával důležitý článek v řetězci větších i menších pevnůstek, chránících hranici Slezska, jmenovitě Těšínského knížectví, proti nepřátelskému Uhersku – šance Bařiny. Místo, kde se objekt šancí nacházel, je velmi snadno dostupné. Zájemce o návštěvu této lokality se musí vydat po silnici z Jablunkova na hraniční přechod Mosty u Jablunkova/ Svrčinovec. Několik málo desítek metrů před samotným hraničním přechodem je třeba odbočit doprava, na silnici vedoucí do nejvýchodnější obce republiky, Hrčavy. Po této cestě je třeba ujet asi 6,5 km, až se dorazí k místu, označenému autobusovou zastávkou Markov. Zde je třeba odbočit doleva, na zpevněnou vedlejší cestu vedoucí lesem, která nás po necelém kilometru dovede až na odlesněné místo kde stojí několik drobných domečků. A právě tyto domečky a odlesněné plochy kolem, tvoří lokalitu Bařiny. A kde stály zdejší šance? Ty se nacházely nad skupinkou domků, na prostoru plochého hřebene ohraničeného na severu vyježděnou stezkou a na jihu lesem. V současnosti se na tomto místě nenachází vůbec nic co by připomínalo existenci pevnůstky, pouze udržovaná louka. Podle dochovaných vyobrazení šancí na starých mapách se jednalo o typ pevnosti, tzv. redutu – čtvercový objekt s drobnou centrální, patrně dřevěnou stavbou, pro strážce pevnosti. O založení ani existenci šancí neexistuje žádný písemný doklad, ani jiná historická zpráva. Pevnůstka je však zachycena na mnoha historických mapách Těšínského knížectví a Slezsko – Uherského pomezí. Zákresy a pojem šance Bařiny (Barziny Schanz, Barzina Schanz, Bařina Alte Schanze, ...) se vyskytují na zákresech již z počátku 18. století. Je tedy velmi pravděpodobné, že byly založeny po polovině 17. století, ve stejné době jako další objekty drobných pevnůstek v okolí. Není…  číst dále
Jan P. Štěpánek, 5.9. 2006
Moravskoslezský kraj,  Frýdek-Místek  (FM),

Místa v okolí

 šance Studeničné
 šance Hrčava
 šance Džolek
 šance Dolina
 Sušanské šance
 šance na Kempě
 Písek
 šance Na Hrádku
 Staré šance
 Návsí
 šance Dolní Lomná
 Hrádek nad Olší
 Hrádek nad Olší
 evangelický kostel
 kostel sv. Mikuláše
 Karpentná
 kostel sv. Kateřiny
Základní informace místa
ID místa: 4598
Typ místa: pevnost, bunkr
Stav místa: zaniklý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 5.9.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobné

Články

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.

Na skok k Panence do Skoků - díl první: zrození legendy

Historie

Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.

Jak se topilo na hradech?

Reklamní sdělení

Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.

Procházka zimním Štramberkem protáhne tělo a pohladí duši

Cestování

Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.

reklama