Turistické cíle v okolí obce Bítouchov

Adamovo lože, sluj v pískovcových skalách poblíž zámku Hrubá Skála. Oltář lásky, mileneckou dvojici, sošku Amora a velkou pohovku se lvy zde vytesal sochař Chládek z Turnova v 18. stol. na objednávku Františka Adama z Valdštejna.

Zřícenina původně vyhlídkové novogotické věže postavené v roce 1862 knížecím stavitelem Pruvotem. Jméno získala podle křestního jména jednoho z knížat Rohanů.

Od 70. let 20. století je jeskyně Bartošova pec vyhlášena tzv. přírodním výtvorem. Od roku 1996 je celý pseudokrasový systém tzv. Ondříkovického propadání chráněn jako přírodní památka. Zcela unikátní pseudokrasový systém v České republice.

Jednopatrový zámeček postavený Karlem Alainem Rohanem po roce 1820. Zámeček byl krátkodobě používán jako lovecký, později jej využívala lesní správa jako myslivnu. Zámek je jednopatrová budova se středním rizalitem zakončeným trojúhelníkovým štítem se znakem Rohanů.

Pískovcové skály nad řekou Jizerou a nad obcí Besednice – Besednické skály, Chléviště a vrchol Sokol – se skalními bludišti a vyhlídkami na Jizeru a Suché skály. V neklidných dobách oblíbené útočiště. Oblastí vede červená turistická značka.

Opravený Boučkův statek z roku 1813. Tvoří jej patrový roubený dům s hospodářským traktem a přízemní výměnek. Uvnitř je hospoda, informační centrum a expozice muzea a galerie. Jedna z nejkrásnějších památek lidové architektury v Pojizeří.

Boží muka ve formě kříže, osazeného na hranolovém podstavci, zdobeném reliéfy svatých na bocích, stála proti vjezdu do Vesce ze silnice ze Sobotky. Po četných opravách byl kamenný kříž nahrazen železným a v polovině 90. let 20. století muka přenesena do bezpečnější polohy jihozápadně od křižovatky.

Dolomitové jeskyně byly objeveny při těžbě vápence r. 1947. V l. 1954 - 1957 byly prozkoumány, r. 2.5.1969 otevřeny pro veřejnost. R. 1999 prohlášeny národní přírodní památkou. Nejdelší dolomitové jeskyně v ČR s největším podzemním jezerem tvoří systém chodeb a síní s bohatou krápníkovou výzdobou.

Nevýrazná zřícenina hradu založeného v polovině 13. století Načeratem Hronovicem. Zpustl během poslední třetiny 15. století, od roku 1500 je již uváděn jako pustý. Zbytky hradu byly silně poničeny během prusko-rakouské války r. 1866 a později těžbou pískovce.

Hrad z 14. století vybudovaný Havlem Rybou z Bradlce. Za Viléma Trčky z Lípy byl Bradlec připojen ke kumburskému panství a zpustl. Dnes ve zříceninách.

Původní barokní zámek byl postaven v roce 1650. Roku 1782 byl přeměněn na hostinec a takto sloužil až do r. 1952. Po mnoha přestavbách není budova nijak architektonicky zajímavá a už bývalé panské sídlo nepřipomíná.

Rozhledna zvaná Milohlídka z roku 1843. V roce 1885 vznikl v jejím okolí park. Tehdy také zbudována opěrná zeď, která chrání věž i náštěvníky před zřícením do lomu.