
Původně dědičná (odvodňovací) štola vyražená v polovině 16. století od jižního úpatí Mědníku sloužila později vzhledem k minimální potřebě odvodňování přímo k těžbě rud, používaných především k výrobě modré a zelené skalice pro kožedělnou výrobu. Těžba byla zastavena roku 1840, v letech 1910–1914 byla jako "měděné jeskyně" přístupná veřejnosti. Znovu zpřístupněna na přelomu 20. a 21. století: nejprve v letech 1994–1997, a znovu v květnu roku 2007. Opravu štoly, která byla zavalena a měla zbořený vstup, zajistili geologové ze spol. Goethe. Návštěvníkům byla zpřístupněna osvětlená chodba dlouhá asi 300 m, s osvětlenými komorami a jezírkem, doplněná figurínami v dobovém oblečení. Pro neshody mezi majiteli štoly a přilehlých pozemků není štola dlouhodobě přístupná.