Jednoduchý kostelík z 20. let 20. století slouží doposud nepočetné katolické obci v Českých Hamrech, nejjižnější části Vejprt na samé hranici se Saskem. Vedle něj najdeme i postsecesní pomník padlým z I. světové války.
Kostel svaté Alžběty Uherské v Českých Hamrech
České Hamry (původně Böhmische Hammer) vznikly na Polavském potoce, který tvoří hranici Čech a Saska, zřejmě v 16. století jako osada lidí, živících se zpracováním železa z nedalekého revíru v Kovářské (viz heslo). Po Bílé hoře vyrostla na opačném břehu potoka sesterská obec Hammerunterwiesenthal, do které unikla značná část obyvatel Českých Hamrů před náboženskou perzekucí. Nový rozvoj Českých Hamrů je spojen s průmyslovou výrobou ve Vejprtech a jejich okolí. Nárůst počtu obyvatel vedl ke snaze o zřízení vlastního kostela, díky kterému by místním odpadly dlouhé cesty do Vejprt či Loučné. Stavba, vzhledem k období svého vzniku prakticky nezachycená v odborné literatuře, vznikla zřejmě někdy ve 20. letech 20. století. Po roce 1945 došlo k nucené téměř úplné výměně místních obyvatel, kostel se však zřejmě i díky kvalitní práci při stavbě (na rozdíl od jiných staveb v okolí) dochoval a slouží dodnes svému účelu. Vedle něj najdeme i pomník místních obětí I. světové války.
Ivan Grisa, 13.10. 2010