
Měděný vrch (910 m n. m.) se nachází v obci Měděnec (původně Mědník), která byla založena v souvislosti s důlní činností v místě.
Snaha o zpřístupnění některé ze štol veřejnosti není nijak nová; v jižním svahu byla v květnu roku 2007 pro veřejnost slavnostně otevřena štola Panny Marie Pomocné (300 m dlouhá osvětlená štola s osvětlenými komorami, s jezírkem a figurínami v dobovém osvětlení), v současnosti (r. 2012) bohužel není přístupná.
Na vrchu Mědníku jsou další zajímavé památky – hornická kaple Nejsvětějšího srdce Ježíšova (1937) nebo rotundová kaple Panny Marie (1647).
V restauraci a penzionu Mědník je malé hornické muzeum, které také stojí za to navštívit.
Proto upozorňujeme zájemce o prohlídku, že tyto začínají v Infocentru Mědník v restauraci Mědník!
Ve štole je stálá teplota 6 až 7 stupňů, vhodně se tedy oblečte a vezměte si pevnou obuv. Skupinku tvoří max. 8 osob starších 5 let, k uskutečnění prohlídky je třeba alespoň dvou osob. Klastrofobikům nedoporučujeme vstup – velmi úzké prostory. Zákaz vstupu s domácími zvířaty, po požití alkoholu a omamných látek. Průvodce a provozovatel nemusí osoby nedodržující provozní a návštěvní řád, vpustit do štoly. Mimo otvírací dobu je prohlídka možná po předchozí telefonické domluvě..
Těžba byla ve štole Země zaslíbená ukončena zřejmě před rokem 1800, protože na důlní mapě z r. 1800 je již štola vyznačena jako vytěžená. Roku 2010 bylo založeno Občanské sdružení Historické rudné doly Mědník, v jehož čele stojí pan Ivan Cáder. Ten společně se skupinou dobrovolníků se zápalem pro věc usiluje o uvolnění zavalené štoly a zpřístupnění této zajímavé technické památky veřejnosti, stejně tak, jako další štoly Polní jáma. Občanské sdružení také usiluje o zařazení vrchu Mědník a štol v něm mezi kulturní památky ČR, o zápis "Hornické kulturní krajiny Krušnohoří" do seznamu památek UNESCO (je již na tzv. Predikačním seznamu), dále se také zabývá vzdělávací činností v oblasti báňské historie a ochranou přírody na území vrchu Mědník. Ve štole byly objeveny zatím asi jediné známé pozůstatky po krušení; středověké dobývací metodě "sázení ohněm", kdy žár hořícího dřeva způsoboval rozpukání horniny a její snazší dobývání (odtud pochází i název Krušné hory; které se původně nazývaly Erzgebirge – Rudné hory). Ve štole je mnoho vydobytých komor a středověkých zakládek – tzv. suchých zdí, za které se ukládal vyrubaný materiál..
Stěny štoly vypovídají o různých způsobech ražby, nejzajímavější jsou dozajista úseky chodeb, které pokrývá silná vrstva sazí. Ta je připisována archaické technice dobývání hornin, tzv. krušení čili sázení ohněm. Tato technika byla využívána především ve středověku a spočívala v narušení horniny silným žárem rozdmýchaným rychlým prouděním vzduchu. Ve štole jsou tyto stopy dochovány na značně dlouhém úseku, spolu s pečlivými masivními zakládkami z tvrdého hlušinového kamene formou suchých zdí. Profil štoly v celé délce svědčí o pečlivé ruční práci předindustrialního období. Lze uvažovat, že štola je svědkem nejstarších počátků dolování na Mědníku, které spadají na sklon středověku. Zdejší rudy byly tvořeny hlavně sulfidy – pyrothinem, pyritem, sfaleritem, chalkopyritem, které převládaly nad oxidickou rudou..