Zpřístupněnou středověkou štolu Johannes u Božího Daru, kde se dolovaly měděné a především cínové rudy, si mohou návštěvníci prohlédnout v letním období po předchozí rezervaci. Prohlídka je fyzicky náročná a je zajišťována ve dvou trasách. Štola je od r. 2019 součástí památky UNESCO.
štola Johannes
štola Johannes
© Info Boží Dar montanregion 7/2018

Bývalá hornická osada Zlatý Kopec (něm. Goldenhöhe) leží asi 8 km severozápadně od města Boží Dar, jehož je místní částí. Leží těsně u saské hranice. Je prvně zmiňována r. 1785 a žily zde stovky obyvatel. Nyní tu prakticky nikdo trvale nežije. Na jejím území (katastrální území Ryžovna) se nachází unikátně zachovaná středověká štola Johannes, která byla r. 2015 zpřístupněna po dobu letní sezóny veřejnosti. Od r. 2019 je památkou UNESCO jako součást Hornické krajiny Erzgebirge/Krušnohoří. Na příjezdové silnici od Božího Daru je malé parkoviště, od něhož je ještě třeba pěšky náročným stoupáním (asi 15 minut) vystoupit k obslužnému domku a vlastnímu vstupu do štoly.

26.10. 2021
Ikona Pro vstup do štoly je obecně doporučeno teplé oblečení včetně ponožek a holínek, přičemž je nutno počítat s možným znečištěním oblečení. Ve štole je stálá teplota jen 7° C. Návštěvníci před vstupem dostanou zapůjčeno následující vybavení: bezpečnostní helmu se svítilnou, plášť a rukavice, a holínky, pokud nebudou mít vlastní. ...

Vstup se nedoporučuje osobám objemnějším, neboť trasa zahrnuje úzké průlezy. Zakázán je vstup dětem do 10 let, osobám s fóbií ze stísněných prostor, osobám, které mají problémy s rovnováhou, osobám se zdravotními problémy, zejména pohybovými, osobám pod vlivem návykových látek včetně alkoholu, psům a jiným zvířatům. Pro vstup je nutná předchozí rezervace, protože počet osob je omezen u základní trasy na 12, u velké trasy na 10 osob. Prohlídky se konají třikrát denně, přičemž dvakrát jen základní trasou a zpravidla při poslední, odpolední prohlídce velkou trasou. Základní trasa vyžaduje asi 2 hodiny. Návštěvníci projdou štolou Johannes, vystoupají do menší dobývky, zhlédnou zatopené hloubení u dobývky po Stříbrné žíle a absolvují prohlídku hlavní atrakce – velké komory včetně šachty; poté se vrátí štolou Johannes na povrch. Odtud pak následuje povrchový výstup k budově ručního žentouru a návrat zpět k obslužnému objektu. Časová náročnost prohlídky od zapůjčení výbavy až po její odevzdání vychází podle počtu návštěvníků zhruba na 1,5–2 hodiny, z toho vlastní prohlídka podzemí trvá asi 1 hodinu. Prohlídka začíná u vstupu do štoly. Je nutné být u obslužného domku 15 minut před začátkem prohlídky. Pro velkou trasu je nutno si rezervovat až 4 hodiny. Návštěvníci projdou štolou Johannes, vystoupají do menší dobývky, zhlédnou zatopené hloubení u dobývky po Stříbrné žíle a absolvují prohlídku hlavní atrakce – velké komory. Následuje prohlídka nejstarší části dolu – velké dobývky za „větrnými dveřmi“ (stoupání po žebřících), dále projdou labyrintem vzájemně propojených menších komůrek a dobývek (trasa opět vede po žebřících). V těchto místech si zájemci mohou zkusit prolézt nízkou chodbu („plazivku“). Prohlídka podzemí končí návratem na povrch šachtou po dřevěných žebřících (cca 40 metrů). Při ústí šachty si návštěvníci prohlédnou ruční žentour a vrátí se cestou dolů k obslužnému objektu. Časová náročnost prohlídky od zapůjčení výbavy až po její odevzdání vychází podle počtu návštěvníků zhruba na 2,5–4 hodiny, z toho vlastní prohlídka podzemí trvá asi 2–2,5 hodiny. Prohlídka začíná u vstupu do štoly stejně jako u základní trasy..

26.10. 2021
Ikona Ložisko cínových a železných rud se nachází nad osadou Zlatý Kopec na úbočí horského hřebene zvaného Kaff. Dobývání rudy je doloženo nejpozději od 16. stol. ...

V 19. stol. byla těžba postupně utlumena. Později byly sice ještě prováděny nové průzkumy, naposled v letech 1959-1967, ale těžba již nebyla obnovena. Železné rudy se tu sice hojně vyskytují, ale nebyly těženy, protože výrazná příměs zinku a mědi zhoršovala jejich vlastnosti a možnost kovářského zpracování. V 17. a 18. stol. byl zájem především o stříbro a měď, později rostl zájem o rudy cínové. Počátkem 19. stol. byl důl největším v revíru a na vrcholu svého rozvoje, neboť proražením štoly Johannes se podařilo alespoň částečně vyřešit problém s důlní vodou. Tehdy tu pracovalo kolem 20 horníků, ale těžbu komplikoval vysoký přítok důlních vod pod úrovní štoly. V polovině století těžba prakticky ustala a tehdejší stav štoly zůstal zachován až do dnešní doby. Od r. 2015 je štola v letním období zpřístupněna veřejnosti ve dvou trasách..

26.10. 2021 Jiří Špaček
(s využitím informací různých webových stránek)

Komentáře

Karlovarský kraj,  Karlovy Vary  (KV), Boží Dar

Místa v okolí

 kostel sv. Anny
 Boží vyhlídka
 důl Mauritius
 Blatenský příkop
 Blatenský vrch
 Vlčí jámy
 mincovna
 boží muka
 nová radnice
 Freudenstein
 Jáchymov
 evangelický kostel
 kaple sv. Anny
 Klínovec
 kostel sv. Vavřince
 městský hřbitov
 Plešivec
 kaple sv. Barbory
 kamenný viadukt
 kaple v býv. Popově
 vápenka
 sloup s Pietou
 lesní hřbitov
 Rudá věž smrti
 železárna
 sousoší Kalvarie
 Pajndl
 kostel Všech svatých
 Novohamerský viadukt
 dům čp. 309
 kostel sv. Martina
 Květnová
 Květnová
 Hauenštejn
 mariánský sloup
 radnice
 Nebesa
 Ostrov
 Nejdek
 kostel sv. Martina
 Nejdek
 Himlštejn
Základní informace místa
ID místa: 14556
Typ místa: technická památka
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 26.10.2021
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace
reklama