
Na levém vrcholku výrazného vápencového trojvrchu Krasín stál hrad Súča a na prostředním je dnes vysílač. Celé území Krasína je přírodní rezervací. Hrad se skládal ze samotného hradu, který byl na nejzapadnější části vrchu oddělen od předhradí příkopem. Kvůli poměrně brzkému zániku hradu, jeho úmyslnému poničení a také proto, že doposud nebyl archeologicky prozkoumán, není známa jeho podoba ani stavební vývoj.
Hrad byl založen zřejmě ve 13. stol., nasvědčují tomu kamenné střepy nalezené v místě hradu. První písemná zmínka pochází z roku 1318 v souvislosti s kastelánem nekorunovaného krále Matúše Čáka. V roce 1393 ho s mnohými dalšími hrady získal Ctibor ze Stibořic. V roce 1430 dal hrad věnem Zikmund Lucemburský královně Barboře. Ta se zasloužila o zlepšení opevnění hradu, rozšíření a prohloubení příkopů. Po roce 1444 získal hrad Štěpán, bratr bojovného Pankráce ze sv. Mikuláše. Po jeho smrti hrad získal Štěpán Zápolský. Jeho syn Jan jej však musel odevzdat císařskému stoupenci Alexiovi Thurzovi kvůli konfliktu s Ferdinandem I. o uherskou korunu. V roce 1536 se hradu násilím zmocnili Jan a Rafael Podmaničtí. Z roku 1549 se dochoval podrobný soupis hradního inventáře, který zmiňuje hlavně hospodářské vybavení - kuchyni, kovárnu, ruční mlýn, pivovar, pekárnu a studnu. Kromě toho také bojovou výzbroj, k níž patřily… číst dále