© Luděk Vláčil 08/2015
Dubnica nad Váhom leží v Trenčínském kraji v okrese Ilava. Dominantou města je raně barokní kaštěl (slovensky kaštieľ - jeden z typů šlechtických sídel na Slovensku u nás označovaný jako zámek [popřípadě tvrz]), v němž je městské muzeum, galerie a informační centrum. I když se často jedná o malé stavby a v ČR jsou mnohdy nesprávně označovány množně jako zámečky, jedná se nezřídka o velmi rozsáhlé objekty. Mezi ty větší patří právě kaštěl v Dubnici nad Váhom. K zámku přiléhá park J. B. Magina se zajímavou kamennou stavbou lidově nazývanou Grotta. Stavba připomíná zříceninu starého hradu a je k ní přistavěna dřevěná rozhledna.
První písemná zmínka o osadě „terra Dubnicze“ pochází z roku 1193, kdy ji uherský král Béla III. daroval věrnému vojákovi Vratslavovi a udělil mu šlechtický titul. Kaštěl (typ zámku) v Dubnici nechal postavit na starším základě z přelomu 16. -17. ...stol. Gašpar Ilešházi v letech 1637-1642. Renesanční zámek byl stavěn tak, aby byl schopen obrany, to dokládají i klíčové střílny. Byl obehnán hradbou, příkopem a opatřen také padacím mostem, který zanikl v 18. stol. Ve výstavbě a rozšiřování se pokračovalo celé 17. stol. již v barokním slohu, zejména v letech 1659 a 1676. Po Gašparově smrti zámek zdědil jeho syn Gabriel a poté Gabrielův bratr Juraj Ilešházi. Ten se zaměřil na dostavbu západního křídla již v barokním slohu, v němž v roce 1730 vznikla kaple Nanebevzetí Panny Marie. Vedle zámku vznikl rozsáhlý francouzský a poté anglický park. V polovině 18. stol. byla v parku postavena také oranžerie, která existovala až do roku 1937. Na počátku 19. stol. bylo přistavěno východní křídlo v klasicistním slohu. Po Jurajově smrti zámek zdědil jeho adoptovaný syn Mikuláš, který se pustil do celkové přestavby do dnešní podoby. V současnosti zámek slouží jako městské muzeum, galerie a informační centrum..
|
Přihlášení |
