židovský hřbitov
© Vladimír Kraus 05/2025
Město Kardašova Řečice (německy Kardasch Retschitz) leží asi 12 km západně od Jindřichova Hradce na silnici I/23. Název města vznikl dle nedalekého rybníka Kardaš, jehož pojmenování může být původem turkotatarské, a potoka Řečice, který z tohoto rybníka vytéká. Jako ves je prvně zmiňováno r. 1267, status města byl potvrzen r. 1921. Nyní zde žije přibližně 2200 obyvatel. Město leží na železniční trati 225 spojující Jihlavu a Veselí nad Lužnicí.
Židovský hřbitov leží 1,8 km jižně od centra města a vede k němu modrá značka, pokračující až do Veselí nad Lužnicí. Klíče od hřbitova zájemcům má půjčovat Městský úřad v Kardašově Řečici, v poslední době však byly vstupní dveře vypáčeny.
Židovská obec v Kardašově Řečici vyrůstala pozvolna od 15. století. Postupně vznikaly židovské domky a roku 1708 i synagoga a o 40 let později ještě špitál. Malá synagoga byla nahrazena novou v roce 1864. Židovský hřbitov jižně od města vznikl někdy počátkem 17. ...století a dochovaly se na něm náhrobky z 18. a 19. století. Židovská náboženská obec zanikla až za nacistické okupace, kterou nepřežilo 19 řečických Židů. Období nacistické okupace přežila jen Marie Hönigová - Krátká, jejíž manžel nebyl židovského původu a tím ji dlouho chránil před odvlečením do Terezína. Zemřela roku 1965 a její pohřeb byl posledním pohřbem konaným na řečickém židovském hřbitově. K historii hřbitova je doloženo, že roku 1673 bylo vydáno povolení k jeho ohrazení. Dnešní podobu získal řečický hřbitov po polovině 19. století, kdy byl upraven podle plánů Martina Víty. Nízká ohrada byla tehdy nahrazena vysokou zdí a u vchodu byla vystavěna márnice. Z roku 1863 je dochován plánek na nové ohrazení hřbitova a stavbu márnice. Neobvyklým řešením a jednoduchou konstrukcí se tato márnice značně lišila od podobných budov na jiných hřbitovech. Dvě její stěny tvořil severozápadní roh hřbitovní zdi se vstupními dveřmi, dalšími dvěma stranami zůstala otevřená směrem do hřbitova. Jihovýchodní roh stavby tvořil masivní zděný pilíř a celý tento přístřešek kryla stanová šindelová střecha. Na hřbitově o velikosti 929 m² se dodnes dochovalo kolem 160 náhrobků od 18. století, mezi nimi mj. maďarsko-český náhrobek Pavla Lauera z roku 1908. Odpočívá zde např. rabín a učitel Lazar Beneš či Gustav Hoenig, lékař barona Rothschilda. Židovský hřbitov v Kardašově Řečici je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka České republiky. V poslední době však není příliš udržován..
