
Gotická tvrz v Chotýšanech je poprvé připomínána roku 1411. Do dnešních dní se dochovalo mladší zástavbou pohlcené přízemí věžovité obytné stavby o vnějších rozměrech cca 13 x 8 m. Nečleněná místnost o rozměrech cca 9 x 5 má dnes pravděpodobně dodatečně vloženou valenou klenbu. Věžovitý palác byl obklopen oválem hradební zdi, z níž se severně od něj dochoval cca 30 metrů dlouhý úsek místy až 2 m silného zdiva. Do jeho zaoblení bylo zřejmě v renesanci vestavěno několik za sebou řazených valeně klenutých místností.
První písemná zmínka o vsi je z roku 1250, kdy ji držel Mrákota z Chotýšan. Poté se na celé století z pramenů vytratila a znovu se s ní setkáváme až roku 1357, kdy jsou připomínáni příslušníci rytířského rodu z Chotýšan – bratři Mrákota Hlavatec, Mrákota Dlouhý a Jaroslav a jiní bratři Zachař a Rous. Jejich potomci drželi Chotýšany do počátku 15. století. Roku 1411 daroval Václav IV. Chotýšany s tvrzí jako vyšehradské manství Přibíkovi z Buřenic, roku 1418 byl statek z manství propuštěn. Roku 1440 je připomínán Jan z Chotýšan, roku 1475 panství vlastnil Štěpán z Vrchotic. V první třetině 16. století jsou zde připomínání Jeroným ze Skuhrova a Štilfrýd Lukavecký z Lukavce. Po roce 1530 drželi Chotýšany bratři Mikuláš a Jan Chobotští z Ostředka, jejichž potomek Vilém Chobotský je roku 1621 pro velké dluhy musel prodat. Novým majitelem se stal Václav st. Věžník z Věžník, po jehož smrti… číst dále
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.