
Michalovy Hory (německy Michelsberg) jsou vesnice, část městyse Chodová Planá, od něhož leží 4 km východně. Roku 1506 se prvně připomíná hornická osada Michaelsberg, která byla povýšena roku 1593 na horní městečko a roku 1853 na město. Dolovalo se tu stříbro, jako vedlejší rudy zlato, antimon a další rudy přibližně ve 20 dolech. K poklesu těžby došlo po odchodu protestantských německých horníků po bitvě na Bílé hoře. V 17. století se v okolí lámal vápenec. K ukončení hornické činnosti došlo v první polovině 19. století. Po roce 1945 došlo k vysídlení německých obyvatel a od 60. let docházelo k demolici opuštěných domů. Počet obyvatel klesl z dřívějších 720 na 80. Většina stávajících domů je využívána pro rekreační účely. Název pochází od kaple sv. Michaela archanděla, která byla později upravena na kostel.
Jako kostel se prvně připomíná v roce 1590. Dnešní objekt vznikl někdy ve 2. polovině 17. století, přesná doba stavby není známa. S největší pravděpodobností neobsahuje zdivo starší stavby. Loď s presbytářem pochází z jedné etapy. K autentickým konstrukcím patří klenba presbytáře, strop lodi, vítězný oblouk, západní štít lodi, krov lodi a presbytáře, jižní portál lodi a okna. Společně byla postavena patrně i sakristie. Věž měla být postavena v roce 1797. Její výstavba proběhla zřejmě v jedné etapě a všechny stropy, vstupy, okna a zvonovou stolici lze považovat za původní. Současný kostel je raně barokní orientovaná jednolodní obdélná stavba s trojboce uzavřeným presbytářem, k němuž ze severní strany přiléhá čtvercová sakristie. V západním průčelí stojí hranolová věž. Presbytář je zaklenut křížovou klenbou, sakristie valeně a loď má kazetový strop. Zařízení tvoří novobarokní hlavní oltář z doby po r. 1900, boční oltáře a kazatelna jsou raně barokní z doby výstavby. Sochy pocházejí z 18. století, kamenná křtitelnice v presbytáři je zřejmě z 16. století. Varhany pro kostel postavil roku 1889 varhanář Christoph Müller z Úšovic. Chátrající kostel je filiálním v římskokatolické farnosti Planá u Mariánských Lázní bez pravidelných bohoslužeb. Kostel je spolu s ohradní zdí, branou a brankou od roku 1958 kulturní památkou. Památkově chráněna byla též socha sv. Jana Křtitele u průčelí věže, která však byla odcizena stejně jako socha sv. Josefa (viz samostatné heslo)..